Zemětřesení v AfD: Předsedkyně Petryová opouští stranu

4 minuty
Události: AfD se po úspěšných volbách zmítá v krizi
Zdroj: ČT24

Předsedkyně německé protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Frauke Petryová oznámila, že hodlá vystoupit ze strany. Své posty v AfD opustí i další tři čelní představitelé včetně manžela Petryové. Všichni také odmítají být členy parlamentní frakce strany, která se v neděli ziskem téměř 13 procent hlasů dostala do Spolkového sněmu.

Pokračují tak rozpory, které se uvnitř Alternativy pro Německo projevily už během předvolební kampaně. V pondělí Petryová poprvé veřejně oznámila, že nechce být ve Spolkovém sněmu součástí frakce AfD. K možnému odchodu ze strany se ale odmítla vyjádřit.

„Jasné je, že tento krok bude následovat,“ řekla nyní Petryová ke svému odchodu ze strany. Kdy se tak stane, ale neupřesnila. Odmítla se také vyjádřit k tomu, zda plánuje založit nové uskupení. Petryová se také vzdá svého předsednictví frakce AfD v saském zemském sněmu.

Z AfD odchází i manžel Petryové Marcus Pretzell, který předsedá straně v Severním Porýní-Vestfálsku. Během dne mají složit své funkce i zástupkyně předsedy frakce Kirsten Musterová a Uwe Wurlitzer, poslanec pověřený správou klubu.

Spory uvnitř AfD jsou podle pozorovatelů projevem rozdílných pohledů konzervativního a národoveckého křídla strany. Petryová je představitelkou konzervativců, kteří původně straně dominovali a požadovali zejména jinou politiku v eurozóně. Postupně ale narostla síla národoveckých a pravicově radikálních členů, kteří se profilují především na migrační politice.

Členové AfD připouštějí, že se mohou objevit i další politici, kteří opustí poslanecký klub strany. Její nejednota, která se projevuje i v některých spolkových zemích, může být podle pozorovatelů daná mimo jiné tím, že jde o stranu protestní, v níž se spojují lidé s často velmi odlišnými názory.

Alternativa pro Německo získala ve volbách 12,6 procenta hlasů a v novém Spolkovém sněmu bude třetí nejsilnější stranou.

Horst Seehofer
Zdroj: Reuters

Volební propad ohrožuje šéfa bavorské CSU

Špatný volební výsledek a propad o více než deset procentních bodů ve srovnání s volbami v roce 2013 vyvolaly diskuse o odchodu předsedy Křesťanskosociální unie Horsta Seehofera. Podle něj ale bude prostor pro řešení personálních otázek až při listopadovém sjezdu strany. „Všechno ostatní není nápomocné v této těžké situaci, kterou v Berlíně musíme zvládnout,“ podotkl.

Seehofera, který údajně před parlamentními volbami řekl, že v případě neúspěchu dá svou hlavu na špalek, už k rezignaci vyzvalo jedno okresní a jedno místní sdružení CSU. Přidal se i první zemský poslanec strany Alexander König. „Potřebujeme jiného lídra kandidátky pro zemské volby,“ nechal se slyšet a navrhl bavorského ministra financí a Seehoferova velkého konkurenta Markuse Södera.

O možném odchodu osmašedesátiletého Seehofera se mluvilo už v minulosti. On sám tvrdil, že před zemskými volbami v roce 2018 odejde do politického důchodu. Letos v dubnu ale oznámil, že navzdory dřívějším prohlášením hodlá v politické kariéře pokračovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 5 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 39 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 2 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...