Milán – Ještě před ostrým startem Evropsko-asijského summitu v Miláně se neformálně sešel český prezident Miloš Zeman a šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka projednávali mimo jiné také téma ukrajinské krize. Právě Zeman se v minulosti opakovaně postavil za Lavrova, podle kterého prý do konfliktu ruská armáda nijak aktivně nezasahuje. V září na summitu NATO ale Zeman připustil, že Ukrajina minimálně nepřímo čelí ruské agresi. Právě řešení vleklého sporu – a hlavně cesta, jak vyhlášené příměří skutečně dodržovat, bude leitmotivem celého summitu.
V souvislosti s ruským postupem Zeman už dříve připomněl pojem „hybridní válka“ a poznamenal, že Ukrajina čelila přílivu ruských zbraní a dobrovolníků, ale nikoliv přímému vpádu armády. Bude tak žádat jasné důkazy o ruské vojenské přítomnosti na východě Ukrajiny. Důvodem k přitvrzení sankcí by podle něj bylo pouze porušování nynějšího příměří či přímá ruská invaze.
Už dříve vyjádřil také ostrý nesouhlas se sankcemi. Podle něj jsou kontraproduktivní a měly by se zrušit. S tímto poselstvím vystoupil i na nedávné konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos. Jedním ze zakladatelů akce je ruský oligarcha Vladimir Jakunin, blízký spolupracovník prezidenta Vladimira Putina (více zde).
A právě Putin bude zřejmě nejsledovanější osobou nadcházejícího dvoudenního summitu. Pro něj to bude šance znovu se potkat nejen s ukrajinským protějškem Petrem Porošenkem, ale i s hlavními lídry EU – a to poprvé od červnových oslav vylodění v Normandii. Z Moskvy přitom před začátkem akce zaznívají ostrá slova. Vydírání s pomocí sankcí Putin označuje za „absurdní a neudržitelné“. Například podle německé kancléřky Angely Merkelové se ale sankce i jednání vzájemně nevylučují.
Merkelová už dnes stihla jednat s Porošenkem a poté se měla setkat i s Putinem. Tato schůzka však byla zrušena, protože šéf Kremlu odletěl do Milána z návštěvy Bělehradu se zpožděním. Ruský prezident v rozhovoru se srbskými médii prohlásil, že USA přispěly k občanské válce na Ukrajině a nyní chtějí odpovědnost svalit na Rusko.
Na Ukrajině formálně platí příměří mezi armádou a povstalci od 5. září. Po celou dobu se ale porušuje a počty mrtvých jdou do stovek. Ukrajinská armáda oznámila, že jen za uplynulých 24 hodin padli tři její vojáci a devět dalších utrpělo zranění. Povstalci se podle ní stále marně snaží dobýt letiště u Doněcka.
Ukrajinská krize a její dozvuky mají být tématem páteční pracovní snídaně, které se vedle Putina a Porošenka zúčastní další klíčoví představitelé zemí EU. Následně by se mohla uskutečnit i dvoustranná schůzka Putina s Porošenkem. Ten prý po vzájemném telefonickém hovoru věří, že milánské jednání přinese pokrok pro řešení patové situace na východě Ukrajiny.
Český prezident se ještě před zahájením vrcholné schůzky kromě Lavrova setkal i se zvláštním vyslancem předsedy vlády Nového Zélandu Jamesem Bolgerem. Hovořil s ním o ekonomické spolupráci, boji s terorismem a o výměně studentů. Krátce také jednal s německou kancléřkou Merkelovou, která ho česky pozdravila, a podal si ruku s čínským premiérem Li Kche-čchiangem. Zeman na summitu již také krátce vystoupil. Mluvil především o potřebě investic, které následně vytváří ekonomický růst a nová pracovní místa.
