Ruská opozice navzdory úřednímu zákazu mlčky vyšla do ulic. Snaží se tak upozornit na porušování lidských práv. Na opoziční aktivisty cílí nový zákon, který umožňuje vyšší tresty pro demonstranty chodící opakovaně na nepovolené akce. První odsouzený už podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.
Radnice zakázala sobotní Pochod změn, který měl být první větší demonstrací opozice za poslední měsíce. Město se prý připravuje na oslavy nového roku, takže žádné mítinky a demonstrace nepřichází v úvahu. „Máme jeden svátek za druhým, jsme zemí svátků, je to tedy vynikající důvod!“ rozohnil se organizátor demonstrace Sergej Delone.
Na účastníky nepovolených veřejných akcí, kteří protestují opakovaně, cílí nový ruský zákon, který jim ukládá vyšší tresty. Kdo vyrazí na takové shromáždění čtyřikrát za půl roku, může ve vězení strávit pět let. Jako první byl na základě nového zákona odsouzen opoziční aktivista Ildar Dadin, který dostal tři roky.
Ještě před procesem prohlásil, že počítá s přísným trestem. „Jestli se mi tam něco stane, chci říct, že život mám velmi rád. Budu bojovat. Chci se dostat ven, abych mohl posadit ty bandity, kteří mě nezákonně soudí,“ prohlásil Dadin, který podal na rozsudek stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.
Podle obránců lidských práv z organizace Memorial je článek trestního zákoníku protiústavní, protože maximální výše trestu je neúměrná a paragraf omezuje svobodu shromažďování.
Důležité je, kdo to byl, nikoli, co udělal
Nový zákon navíc soudu ukládá řídit se při rozhodování o výši trestu především „osobní charakteristikou obžalovaného“, nikoli povahou žalovaných skutků. „Byl přijat hlavně kvůli tomu, aby vystrašil občanskou společnost a obyčejné lidi, aby zůstali doma a neprotestovali na ulici,“ je přesvědčen prezident ruské Amnesty International Sergej Nikitin, Rusko.
Kontroverzní paragraf má být podle rozhlasové stanice Rádio Svoboda i základem odsouzení dalších ruských opozičních aktivistů, například Marka Galperina, Iriny Kalmykovové nebo pětasedmdesátiletého Vladimira Ionova.
Další léta za mřížemi hrozí i Chodorkovskému
Klid nemá ani Michail Chodorkovskij, před časem nejznámější ruský vězeň, kterého po desetiletém žaláři omilostnil Vladimír Putin.
Chodorkovskij nyní žije ve Švýcarsku, v kritice Kremlu ale neustal. V současné době mu hrozí další vězení, jelikož byl obviněn z podílu na vraždě starosty jednoho sibiřského města v roce 1998. Na předvolání k pátečnímu výslechu v Moskvě reagoval slovy, že se do frašky ruských vyšetřovatelů zapojit nehodlá.
Ruská generální prokuratura podezírá bývalého ropného magnáta z extremismu. K násilné změně ústavního pořádku prý vyzýval středečními slovy o nevyhnutelnosti revoluce v Rusku. Jeho výroky má posoudit Vyšetřovací výbor, který je ruskou obdobou americké FBI. Ten má rozhodnout o případném zahájení trestního stíhání.
Ruská opozice se ale nevzdává. „Zdá se mi, že se (aktivisté) obrňují proti tomu tlaku. Z Ruska odcházejí hlavně Židé, na něž se tlak zesiluje ještě větší měrou, jako tomu ostatně bylo vždycky. Řada lidí tam ale zůstává a vyjadřují se s velkou nadějí o mladé generaci,“ konstatovala novinářka Petruška Šustrová.
Za porušování lidských práv sklízí kritiku i Peking
Další velmoc, kterou aktivisté dlouhodobě kritizují za porušování lidských práv, je Čína. Podle OSN mučí trestance a provozuje neoficiální věznice.
V červenci čínská bezpečnost zorganizovala koordinovaný zátah proti právníkům, kteří hájili aktivisty, disidenty a ty, kteří se postavili zvůli státu například v pozemkových sporech. Zmizely zhruba tři stovky lidí. Peking ale veškerá nařčení odmítá s tím, že jsou nedoložená.
