Brusel/Moskva/Kyjev - Když budu chtít, mohou být ruské jednotky do dvou dnů nejen v Kyjevě, ale i v Rize, Vilniusu, Tallinnu, Varšavě nebo Bukurešti. Ukrajinskému prezidentovi Petru Porošenkovi to údajně měl říct jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Vyplývá to ze záznamu pátečního Porošenkova jednání s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem v Kyjevě, o němž informoval německý deník Süddeutsche Zeitung. Kreml to ale v reakci obratem označil za výmysl.
„Pokud jsou tyto zprávy pravdivé, byl by to první případ, kdy vládce Kremlu vyhrožoval přímo členům Evropské unie a NATO,“ uvedla polská televize TVN 24 k Putinovým údajným výrokům. Členům NATO a EU Putin dosud podobné výhrůžky sice oficiálně neadresoval, nicméně v telefonickém rozhovoru s Barrosem před časem řekl, že kdyby chtěl, obsadil by Kyjev během dvou týdnů. Barroso o tomto telefonátu informoval účastníky summitu EU koncem srpna, Rusko ale vzápětí oznámilo, že věta byla vytržena z kontextu, a označilo šíření detailů z telefonátu za nekorektní.
Porošenko s Putinem si v posledních týdnech telefonovali několikrát, tématem hovoru bylo především příměří na východě Ukrajiny. Putin prý svého ukrajinského kolegu varoval, aby se příliš nespoléhal na EU. Tvrdil, že díky svým kontaktům může zajistit, aby menšina v Evropské radě zablokovala protiruská opatření. To byla zjevně narážka na rostoucí odpor k sankcím ze strany několika členských zemí EU – například Slovenska, Bulharska, Maďarska a Kypru.
Ze záznamu rozhovorů Porošenka s Barrosem, který pořídila evropská diplomatická služba a který má Süddeutsche Zeitung k dispozici, rovněž vyplývá, že Putinova snaha zabránit spojení Ukrajiny s EU je pro něj důležitější než osud separatistických regionů Luhanska a Doněcka.
Obyčejná kachna, reagoval Kreml
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov označil zprávu o údajném rozhovoru za „obyčejnou kachnu“. Komentátor nezávislé rozhlasové stanice Echo Moskvy ke zprávě poznamenal, že Putin musí být velkým kouzelníkem, když jeho tanky za tak krátkou dobu dorazí nejen do Kyjeva, ale i do dalších pěti metropolí. V satirickém komentáři také dodal, že ruské letectvo je schopné bombardovat Varšavu a Bukurešť během půl hodiny. „Je tu další otázka: Kam se Putinova armáda vydá poté, až zabere Bukurešť? Stihne do konce týdne zaútočit na Kapitol?“ ptá se komentátor Anton Orech.
Sankce Západu vůči Rusku porušují pravidla WTO, tvrdí Putin
Putin dnes prohlásil, že sankce, které západní země uvalily na Rusko kvůli jeho postupu vůči Ukrajině, jsou v rozporu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). „Sankce porušují princip rovného přístupu všech zemí na trhy se zbožím a službami,“ řekl Putin a dodal, že Rusko nechce Západ za tyto sankce trestat a hodlá proti nim bojovat zejména rozvojem domácího trhu. Odvetnými opatřeními prý jen sleduje své vlastní zájmy. Moskva v srpnu zakázala veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z EU, USA a z několika dalších západních zemí.
„Myslíme především na vlastní zájmy týkající se rozvoje a ochrany našich výrobců a trhů před nepoctivou konkurencí,“ uvedl Putin podle agentury TASS. „Naším cílem je využít jednu z hlavních konkurenčních výhod Ruska, tedy rozsáhlý domácí trh, a naplnit ho kvalitním zbožím z produkce domácích firem “ dodal.
Měnit asociační dohodu nyní i v budoucnu je vyloučeno, konstatovali europoslanci
Poslanci Evropského parlamentu ve svém čtvrtečním usnesení prohlásili, že „nyní i v budoucnu“ je vyloučeno měnit dohodu mezi EU a Ukrajinou o přidružení a obchodu, kterou v úterý současně schválily ukrajinský parlament a Evropský parlament, a to i navzdory tlaku ze strany Ruska. Vyzvaly zároveň členské státy EU, aby urychleně přistoupily k ratifikaci dohody na národní úrovni.
Europoslanci uvítali podpis minské dohody o příměří a odsoudili skutečnost, že dohoda je neustále porušována zejména ruskými a separatistickými jednotkami. Zároveň se poslanci obávají, aby příměří nebylo pro Rusko „záminkou k přeskupení vojsk“ s cílem „pokračovat v ofenzivě“.
U Doněcku se znovu střílí
Navzdory příměří mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty dnes hlásí obě strany z východní Ukrajiny znovu lokální incidenty. Podle Kyjeva za uplynulých 24 hodin na vládní straně zahynul nejméně jeden záchranář a tři vojáci byli zraněni. Pod palbou se prý znovu ocitly vládní oddíly na doněckém letišti a na Krymu, který Rusko anektovalo, se údajně koncentrují ruské jednotky. Povstalci naopak tvrdí, že ukrajinská armáda během noci zabila tři civilisty.
„Teroristé a ruští vojáci pokračují v ostřelování letiště v Doněcku, v jehož okolí už bylo zničeno mnoho budov. Za uplynulých 24 hodin naše jednotky odrazily jeden útok a zaznamenaly čtyři ostřelování,“ řekl dnes novinářům mluvčí ukrajinské bezpečnostní rady Andrij Lysenko. S odvoláním na údaje rozvědky rovněž upozornil na soustřeďování asi 4 000 ruských vojáků z jednotek dislokovaných na severu anektovaného Krymu, a to se vší vojenskou technikou a municí. Ukrajinští pohraničníci podle mluvčího zaznamenali nejméně tři případy, kdy se Rusové pokoušeli o průzkum za pomoci bezpilotních letadel u Mariupolu a u Krymu.
Povstalci naopak tvrdí, že se během uplynulé noci klid zbraní vcelku dodržoval, nehledě na „neopodstatněná“ ukrajinská nařčení a ojedinělé incidenty, při nichž palba vládních jednotek údajně zranila čtyři povstalce, zabila dva civilisty a další čtyři zranila. Další civilistka prý zahynula při nehodě ukrajinského tanku. „Vojska junty“ podle povstalecké rozvědky posílila i jednotka více než 30 odstřelovaček, údajně z Pobaltí, která je prý nyní dislokována v obci Novoajdar v Luhanské oblasti.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) oznámila záměr počet svých pozorovatelů na Ukrajině do konce listopadu zdvojnásobit. Dostal by se tak na 500.
