Z nového videa mrazí: Unesené Češky prosí o pomoc a mluví o smrti

Praha/Islámábád - Únosci zveřejnili nové video s českými dívkami unesenými počátkem roku v Pákistánu. Češky na něm prosí vládu o pomoc a stěžují si, že jsou ve špatném stavu. V pohnuté pasáži žádají rodiny, aby na ně vzpomínaly v dobrém, a mluví dokonce o tom, jak by si přály být pohřbené. Zatím poslední zpráva o Antonii Chrástecké a Haně Humpálové byla z konce června. Na internetu se tehdy objevilo video, ve kterém obě vystoupily. Od únosu už uplynulo 231 dní, ani z nově zveřejněných nahrávek ale nevyplývají podrobnosti o tom, kdo jsou únosci obou Češek, kde je drží, a za jakých podmínek jsou ochotni je pustit.

Nové video médiím poskytly rodiny unesených 24letých dívek, k nimž se záběry dostaly prostřednictvím velvyslanectví ČR v Islámábádu. Mladé ženy se zahalenými vlasy na záznamu prosí českou vládu o pomoc a stěžují si, že jsou ve špatném zdravotním stavu. Video vzniklo 23. srpna, jedna z unesených na záběrech ukazuje noviny z onoho dne. České ministerstvo zahraničí nahrávky odmítlo komentovat. Premiér Jiří Rusnok na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády ujistil, že úřady pracují se všemi možnostmi, které mají k dispozici. „Jsme ve styku s oficiálními orgány příslušných zemích, ale dál, jestli to dovolíte, to nebudu komentovat,“ řekl.

Hana a Antonie cestovaly 13. března z Íránu přes pákistánskou provincii Balúčistán do Indie. Jen několik kilometrů od hranic je ale zastavili únosci. Češky doprovázel dokonce policista. Zatímco jeho útočníci propustili, po dívkách se slehla zem. V polovině října prezident Miloš Zeman prohlásil, že Česko vyjednává o jejich propuštění.

Prohlášení dvou českých dívek unesených v Pákistánu na nové nahrávce:

Hana Humpálová:
"(anglicky) Dnes je pátek 23. srpna 2013 a moje jméno je Hana Humpálová. Nedávná událost jako doklad dnešního data je zabití kapitána pákistánské armády na pákistánsko-indické hranici indickou armádou (stalo se 21. srpna). Můj zdravotní stav není stabilní, zejména kvůli potravinám a vodě, a zhoršuje se. Nevím, jak dlouho budu schopná zvládat tuto situaci, naléhavě proto žádám lidi, kteří se zabývají touto záležitostí, aby ji vyřešili. Obávám se také o svoji kamarádku, která byla se mnou, protože nevím, jestli je mrtvá nebo živá. Nevím, kolik mi ještě zbývá času, protože tito lidé podnikají závěrečné kroky, po kterých už možná ode mě nic neuslyšíte. Tohle je moje poslední vůle, kterou jsem napsala: V případě, že zemřu, chci být pohřbena v hrobě rodiny mého otce ve Vodňanech. Prosím, dejte moji fotografii vedle fotografie mé babičky. Prosím, zahrajte na mém pohřbu soundtrack k filmu Daarjeling s ručením omezením a písničku If You Want to Sing Out od Cata Stevense. Postarejte se prosím o to, aby kněz na pohřbu pronesl dobrou řeč, která tam vnese pokojnou atmosféru. Chci, aby tam promluvila také moje kamarádka Antonie, pokud bude naživu. Přála bych si, aby moje sestra měla hodně dětí, aby pokračovala v rodinné tradici. Děkuji své rodině za všechnu lásku a podporu.

Antonie Chrástecká:
"(anglicky) Žádám českou vládu, aby mi pomohla vrátit se brzy domů. Vyviňte, prosím, co největší tlak na pákistánskou vládu, aby spolupracovala s mými únosci. Dejte jim, prosím, co chtějí. Pomozte mi, prosím, dostat se brzo domů. Děkuji. (česky) Moje poslední přání je, prosím, až umřu, myslete na mě jenom v superlativech, modlete se ke mně, já vás uvidím. A nebuďte dlouho smutní, protože budu na hezčím místě. Mám vás strašně moc ráda všechny. Prosím vás, na pohřbu mi zahrajte písničku Don't Speak od Gwen Stefani a od Sunshine Top! Top! The Radio a jiné další hezké písničky. A vyberte mi tam nějakou hezkou fotku a také se dobře postarejte o Toníka."

4 minuty
Video unesených Češek z 23. srpna a vzkaz jejich matek únoscům
Zdroj: ČT24

Na záběrech mluví ženy odděleně, převážně anglicky. Humpálová si stěžuje na špatný zdravotní stav, špatný přístup k jídlu a vodě. Neví, kde únosci drží její kamarádku Chrásteckou, hovoří o svých posledních přáních a o tom, jak a kde by chtěla být pohřbena. Chrástecká na dalším videu prosí o pomoc českou i pákistánskou vládu, aby spolupracovaly s únosci a splnily jejich podmínky. Ty ovšem nespecifikuje. Poté česky prosí svou rodinu, aby na ni vzpomínala v dobrém, až umře. Podle expertů je video spíše brutální snahou únosců získat výhodnější pozici pro vyjednávání a vyvinout tlak na vlády, aby dosáhli splnění svých požadavků.

Matky unesených Češek děkují únoscům
Zdroj: ČT24

Další videozáznam zveřejnily také matky unesených dívek. Hovoří na něm o tom, že jsou rády, že jejich dcery jsou naživu. „Děkujeme lidem, kteří drží naše dcery, za vzkaz prostřednictvím videa. Byly jsme velmi šťastné, že naše děti jsou v pořádku,“ říkají. „Do vaší země jely s plným respektem k vaší kultuře a tradicím. Doufáme, že se o ně dobře staráte, a jsme za to vděčné,“ uzavřely maminky unesených.

Obě české dívky se objevily na videu zveřejněném už koncem června prostřednictvím Facebooku. Na záběrech pořízených údajně v polovině dubna tvrdily, že jsou zdravé, ale že jejich životy jsou ohroženy. Přimlouvaly se za propuštění pákistánské neuroložky Áfíi Siddíkíové vězněné v USA. Siddíkíová byla roku 2010 americkým soudem odsouzena k 86 letům vězení za útok na americké agenty a vojáky. Siddíkíová je považována v USA za hrozbu pro jejich národní bezpečnost.

Jak v rozhovoru pro ČT uvedl sociolog a sociální psycholog Jaroslav Sýkora, skutečnost, že dívky již podle všeho nejsou spolu, má na jejich psychiku velmi negativní vliv. Po prvním šoku totiž nastává okamžik velikého strachu, jsou-li ale lidé pohromadě, vytváří se sociální klima nápomocné k tomu, aby dokázali stresu lépe odolávat. V opačném případě ještě v kombinaci s několikaměsíční délkou zajetí se úzkost samozřejmě stupňuje.

Už 231 dní jsou Antonie a Hana v rukou únosců

  • 13. března - Dvě 24leté české dívky Antonie Chrástecká a Hana Humpálová byly uneseny v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán. Přijely do Pákistánu ze sousedního Íránu jako turistky, cílem jejich cesty byla Indie. Z místa únosu je skupina osmi až deseti ozbrojenců odvezla terénním automobilem. Únosci s sebou vzali i policistu, jenž ženy doprovázel, později ho ale z auta vysadili a ponechali si jeho zbraň.
  • 18. března - Český prezident Miloš Zeman jednal o případu s tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Prezidentovi Pákistánu Ásifu Alímu Zardárímu napsal osobní dopis, dopisy napsal také rodinám obou unesených dívek.
  • 20. března - Do Islámábádu odcestoval náměstek ministra zahraničí Vladimír Galuška předat osobní dopis prezidenta Zemana a setkat se se zástupci místních úřadů. Pákistánský prezident podle Zemana odpověděl, že pověřil tajnou službu, aby záležitost prošetřovala.
  • 21. března - Ministerstvo zahraničí ČR oznámilo, že by uvítalo menší medializaci případu, protože by mohla spíše uškodit.
  • 22. března - Mezinárodní organizace kriminální policie Interpol zařadila unesené Češky mezi celosvětově pohřešované osoby.
  • 26. června - Na Facebooku se objevilo video s unesenými Češkami. Na záběrech, pořízených údajně v polovině dubna, se ženy přimlouvají za propuštění pákistánské neuroložky Áfíi Siddíkíové vězněné v USA. Obě Češky tvrdí, že jsou zdravé, ale že jejich životy jsou ohroženy.
  • 27. června - Prezident Miloš Zeman na dotaz německých novinářů uvedl, že je šťastný, že unesené Češky jsou naživu. Česká republika podle něj udělá vše, aby jim pomohla. Podrobnosti k této pomoci ale odmítl uvést s odůvodněním, aby tím neposkytoval informace teroristickým hnutím Taliban nebo al-Káida.
  • 11. července - Podle ministra zahraničí Jana Kohouta se prezidentu Zemanovi nepovedl jeho výrok Alláhu akbar (bůh je veliký), který pronesl v odpovědi na dotaz německé novinářky týkající se unesených Češek. Ministr řekl, že nejlepším příspěvkem k řešení tohoto případu je ticho kolem něj.
  • 16. října - Prezident Zeman na dotaz studenta na besedě v Kolíně prohlásil, že unesené Češky se pohybují mezi Pákistánem a Afghánistánem a ČR vyjednává o jejich propuštění.
  • 30. října - Únosci zveřejnili nové video s unesenými dívkami. Médiím ho poskytly rodiny unesených. Mladé ženy na záznamu prosí českou vládu o pomoc a stěžují si, že jsou ve špatném zdravotním stavu. Video vzniklo 23. srpna, jedna z unesených na záběrech ukazuje noviny z onoho dne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 15 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...