Z nového videa mrazí: Unesené Češky prosí o pomoc a mluví o smrti

Praha/Islámábád - Únosci zveřejnili nové video s českými dívkami unesenými počátkem roku v Pákistánu. Češky na něm prosí vládu o pomoc a stěžují si, že jsou ve špatném stavu. V pohnuté pasáži žádají rodiny, aby na ně vzpomínaly v dobrém, a mluví dokonce o tom, jak by si přály být pohřbené. Zatím poslední zpráva o Antonii Chrástecké a Haně Humpálové byla z konce června. Na internetu se tehdy objevilo video, ve kterém obě vystoupily. Od únosu už uplynulo 231 dní, ani z nově zveřejněných nahrávek ale nevyplývají podrobnosti o tom, kdo jsou únosci obou Češek, kde je drží, a za jakých podmínek jsou ochotni je pustit.

Nové video médiím poskytly rodiny unesených 24letých dívek, k nimž se záběry dostaly prostřednictvím velvyslanectví ČR v Islámábádu. Mladé ženy se zahalenými vlasy na záznamu prosí českou vládu o pomoc a stěžují si, že jsou ve špatném zdravotním stavu. Video vzniklo 23. srpna, jedna z unesených na záběrech ukazuje noviny z onoho dne. České ministerstvo zahraničí nahrávky odmítlo komentovat. Premiér Jiří Rusnok na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády ujistil, že úřady pracují se všemi možnostmi, které mají k dispozici. „Jsme ve styku s oficiálními orgány příslušných zemích, ale dál, jestli to dovolíte, to nebudu komentovat,“ řekl.

Hana a Antonie cestovaly 13. března z Íránu přes pákistánskou provincii Balúčistán do Indie. Jen několik kilometrů od hranic je ale zastavili únosci. Češky doprovázel dokonce policista. Zatímco jeho útočníci propustili, po dívkách se slehla zem. V polovině října prezident Miloš Zeman prohlásil, že Česko vyjednává o jejich propuštění.

Prohlášení dvou českých dívek unesených v Pákistánu na nové nahrávce:

Hana Humpálová:
"(anglicky) Dnes je pátek 23. srpna 2013 a moje jméno je Hana Humpálová. Nedávná událost jako doklad dnešního data je zabití kapitána pákistánské armády na pákistánsko-indické hranici indickou armádou (stalo se 21. srpna). Můj zdravotní stav není stabilní, zejména kvůli potravinám a vodě, a zhoršuje se. Nevím, jak dlouho budu schopná zvládat tuto situaci, naléhavě proto žádám lidi, kteří se zabývají touto záležitostí, aby ji vyřešili. Obávám se také o svoji kamarádku, která byla se mnou, protože nevím, jestli je mrtvá nebo živá. Nevím, kolik mi ještě zbývá času, protože tito lidé podnikají závěrečné kroky, po kterých už možná ode mě nic neuslyšíte. Tohle je moje poslední vůle, kterou jsem napsala: V případě, že zemřu, chci být pohřbena v hrobě rodiny mého otce ve Vodňanech. Prosím, dejte moji fotografii vedle fotografie mé babičky. Prosím, zahrajte na mém pohřbu soundtrack k filmu Daarjeling s ručením omezením a písničku If You Want to Sing Out od Cata Stevense. Postarejte se prosím o to, aby kněz na pohřbu pronesl dobrou řeč, která tam vnese pokojnou atmosféru. Chci, aby tam promluvila také moje kamarádka Antonie, pokud bude naživu. Přála bych si, aby moje sestra měla hodně dětí, aby pokračovala v rodinné tradici. Děkuji své rodině za všechnu lásku a podporu.

Antonie Chrástecká:
"(anglicky) Žádám českou vládu, aby mi pomohla vrátit se brzy domů. Vyviňte, prosím, co největší tlak na pákistánskou vládu, aby spolupracovala s mými únosci. Dejte jim, prosím, co chtějí. Pomozte mi, prosím, dostat se brzo domů. Děkuji. (česky) Moje poslední přání je, prosím, až umřu, myslete na mě jenom v superlativech, modlete se ke mně, já vás uvidím. A nebuďte dlouho smutní, protože budu na hezčím místě. Mám vás strašně moc ráda všechny. Prosím vás, na pohřbu mi zahrajte písničku Don't Speak od Gwen Stefani a od Sunshine Top! Top! The Radio a jiné další hezké písničky. A vyberte mi tam nějakou hezkou fotku a také se dobře postarejte o Toníka."

4 minuty
Video unesených Češek z 23. srpna a vzkaz jejich matek únoscům
Zdroj: ČT24

Na záběrech mluví ženy odděleně, převážně anglicky. Humpálová si stěžuje na špatný zdravotní stav, špatný přístup k jídlu a vodě. Neví, kde únosci drží její kamarádku Chrásteckou, hovoří o svých posledních přáních a o tom, jak a kde by chtěla být pohřbena. Chrástecká na dalším videu prosí o pomoc českou i pákistánskou vládu, aby spolupracovaly s únosci a splnily jejich podmínky. Ty ovšem nespecifikuje. Poté česky prosí svou rodinu, aby na ni vzpomínala v dobrém, až umře. Podle expertů je video spíše brutální snahou únosců získat výhodnější pozici pro vyjednávání a vyvinout tlak na vlády, aby dosáhli splnění svých požadavků.

Matky unesených Češek děkují únoscům
Zdroj: ČT24

Další videozáznam zveřejnily také matky unesených dívek. Hovoří na něm o tom, že jsou rády, že jejich dcery jsou naživu. „Děkujeme lidem, kteří drží naše dcery, za vzkaz prostřednictvím videa. Byly jsme velmi šťastné, že naše děti jsou v pořádku,“ říkají. „Do vaší země jely s plným respektem k vaší kultuře a tradicím. Doufáme, že se o ně dobře staráte, a jsme za to vděčné,“ uzavřely maminky unesených.

Obě české dívky se objevily na videu zveřejněném už koncem června prostřednictvím Facebooku. Na záběrech pořízených údajně v polovině dubna tvrdily, že jsou zdravé, ale že jejich životy jsou ohroženy. Přimlouvaly se za propuštění pákistánské neuroložky Áfíi Siddíkíové vězněné v USA. Siddíkíová byla roku 2010 americkým soudem odsouzena k 86 letům vězení za útok na americké agenty a vojáky. Siddíkíová je považována v USA za hrozbu pro jejich národní bezpečnost.

Jak v rozhovoru pro ČT uvedl sociolog a sociální psycholog Jaroslav Sýkora, skutečnost, že dívky již podle všeho nejsou spolu, má na jejich psychiku velmi negativní vliv. Po prvním šoku totiž nastává okamžik velikého strachu, jsou-li ale lidé pohromadě, vytváří se sociální klima nápomocné k tomu, aby dokázali stresu lépe odolávat. V opačném případě ještě v kombinaci s několikaměsíční délkou zajetí se úzkost samozřejmě stupňuje.

Už 231 dní jsou Antonie a Hana v rukou únosců

  • 13. března - Dvě 24leté české dívky Antonie Chrástecká a Hana Humpálová byly uneseny v jihozápadní pákistánské provincii Balúčistán. Přijely do Pákistánu ze sousedního Íránu jako turistky, cílem jejich cesty byla Indie. Z místa únosu je skupina osmi až deseti ozbrojenců odvezla terénním automobilem. Únosci s sebou vzali i policistu, jenž ženy doprovázel, později ho ale z auta vysadili a ponechali si jeho zbraň.
  • 18. března - Český prezident Miloš Zeman jednal o případu s tehdejším ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. Prezidentovi Pákistánu Ásifu Alímu Zardárímu napsal osobní dopis, dopisy napsal také rodinám obou unesených dívek.
  • 20. března - Do Islámábádu odcestoval náměstek ministra zahraničí Vladimír Galuška předat osobní dopis prezidenta Zemana a setkat se se zástupci místních úřadů. Pákistánský prezident podle Zemana odpověděl, že pověřil tajnou službu, aby záležitost prošetřovala.
  • 21. března - Ministerstvo zahraničí ČR oznámilo, že by uvítalo menší medializaci případu, protože by mohla spíše uškodit.
  • 22. března - Mezinárodní organizace kriminální policie Interpol zařadila unesené Češky mezi celosvětově pohřešované osoby.
  • 26. června - Na Facebooku se objevilo video s unesenými Češkami. Na záběrech, pořízených údajně v polovině dubna, se ženy přimlouvají za propuštění pákistánské neuroložky Áfíi Siddíkíové vězněné v USA. Obě Češky tvrdí, že jsou zdravé, ale že jejich životy jsou ohroženy.
  • 27. června - Prezident Miloš Zeman na dotaz německých novinářů uvedl, že je šťastný, že unesené Češky jsou naživu. Česká republika podle něj udělá vše, aby jim pomohla. Podrobnosti k této pomoci ale odmítl uvést s odůvodněním, aby tím neposkytoval informace teroristickým hnutím Taliban nebo al-Káida.
  • 11. července - Podle ministra zahraničí Jana Kohouta se prezidentu Zemanovi nepovedl jeho výrok Alláhu akbar (bůh je veliký), který pronesl v odpovědi na dotaz německé novinářky týkající se unesených Češek. Ministr řekl, že nejlepším příspěvkem k řešení tohoto případu je ticho kolem něj.
  • 16. října - Prezident Zeman na dotaz studenta na besedě v Kolíně prohlásil, že unesené Češky se pohybují mezi Pákistánem a Afghánistánem a ČR vyjednává o jejich propuštění.
  • 30. října - Únosci zveřejnili nové video s unesenými dívkami. Médiím ho poskytly rodiny unesených. Mladé ženy na záznamu prosí českou vládu o pomoc a stěžují si, že jsou ve špatném zdravotním stavu. Video vzniklo 23. srpna, jedna z unesených na záběrech ukazuje noviny z onoho dne.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bulharský prezident Radev oznámil, že podá demisi

Bulharský prezident Rumen Radev sdělil, že v úterý podá demisi, uvedly tiskové agentury. Svým krokem podle agentury Reuters vyvolal spekulace, že založí vlastní stranu, která by se ucházela o přízeň voličů v předčasných volbách. Ty zemi čekají nejspíše na jaře.
před 7 mminutami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
18:29Aktualizovánopřed 22 mminutami

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na čtyřicet

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na čtyřicet. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 45 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 1 hhodinou

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 3 hhodinami
Načítání...