Jeruzalém - V posledních desetiletích prošly vzájemné vztahy Vatikánu s Izraelem nesmírně rychlým vývojem. Začalo to v první polovině 60. let takzvaným Druhým vatikánským koncilem. Po letech násilného obracení ke kříži zrušilo mohutné shromáždění katolických špiček církevní doktrínu o vině židů za smrt Ježíše Krista.
Přesto tehdejší papež Pavel VI. ještě do Izraele přijel jen narychlo a neoficiálně. Jeho následovník papež Jan Pavel II. šel ale dál. Prosadil navázání diplomatických vztahů. Vatikán uznal Izrael teprve v roce 1993. Jan Pavel II. pak Izrael navštívil, v roce 2000 se zastavil u Zdi nářků, kde nazval židy bratry ve víře.
„Při našem prvním setkání mi řekl: ´Vítám tě, můj duchovní starší bratře.´ To skutečně znamenalo historický předěl v našich vztazích,“ vzpomíná izraelský vrchní rabín Jona Metzger.
Ve vzájemných vztazích to ale v Izraeli i nadále často skřípe. Dosud nejsou vyřešené otázky církevních daní, dohoda z 90. let stále není v platnosti. A pak je tu ještě složité postavení izraelské křesťanské menšiny, která kvůli emigraci v posledních letech klesla na méně než 180 tisíc. A kvůli té přijel papež Benedikt XVI. především.
Papež Benedikt XVI. :
„Svatý stolec a izraelský stát sdílejí mnoho společných hodnot, především závazek dát víře spravedlivé místo v životě společnosti, úctu ke svobodě a důstojnosti každé lidské bytosti.“
Místní církevní představitelé i experti se shodují, že pro Benedikta XVI. bude prokličkovat diplomatickým minovým polem blízkovýchodní návštěvy dosud největší zkouškou za čtyři roky jeho pontifikátu.
