Mauthausen – Koncentrační tábor Mauthausen byl poslední osvobozený nacistický tábor. Když k němu 5. května 1945 přijeli američtí vojáci a odzbrojili zbývající nacistické stráže, byla většina ostatních nacistických továren na smrt bezpečně v rukou Spojenců s výjimkou Terezína, kam sice ještě vojáci nepřijeli, ale od počátku měsíce již byl pod správou Červeného kříže. V Mauthausenu bylo vězněno mnoho politických vězňů z protektorátu či anektovaného Rakouska. Osvobození tábora si proto v neděli připomněli představitelé obou států i zástupci dalších zemí.
Vzpomínka na Mauthausen: V táboře zahynuly stovky Čechů
Památku mauthausenských vězňů připomněla jedna z posledních piet pořádaných při 70. výročí konce druhé světové války v Evropě. Pamětníci mauthausenského utrpění se při ní setkali s představiteli české vlády v čele s premiérem Bohuslavem Sobotkou, rakouským spolkovým prezidentem Heinzem Fisherem a kancléřem Wernerem Faymannem a slovenskou delegací.
Sobotka: Pracujme na tom, aby se svět takto krutě a nelidsky zase nezbláznil
S předsedou české vlády Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) položili věnec k Československému národnímu památníku i ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Mezi skoro dvěma sty tisíci oběťmi táboru bylo kolem čtyř a půl tisíce československých občanů. Sobotka ve svém projevu zdůraznil, že jména „jako Mauthausen, Osvětim, Majdanek, Treblinka, Buchenwald a další musejí zůstat trvalým mementem zla“ a že musíme „pracovat na tom, aby se svět zase takto krutě a nelidsky nezbláznil“.
GALERIE
Mezinárodní delegace při pietní vzpomínce 70 let od osvobození Mauthausenu autor: Ronald Zak, zdroj: ČTK/AP
Mauthausen a nedaleký tábor Gusen po většinu války nesloužil jako židovský koncentrační, popř. vyhlazovací tábor, byl určen především k internaci politických vězňů a válečných zajatců. Část tvořili i nepohodlní Čechoslováci, resp. Češi z protektorátu. Zahynul zde Karel Hašler a také Karel Pavlík – velitel místeckých kasáren, který se postavil německému vpádu 14. března 1939, tj. den před vznikem protektorátu.
Události ČT: Pieta za oběti tábora v Mauthausenu (zdroj: ČT24)
Většinu války v táboře strávil budoucí prezident Antonín Novotný, prošel jím také budoucí kardinál Štěpán Trochta a řada dalších. Nejvíce českých vězňů přijelo do Mauthausenu poté, co Reinhard Heydrich „zastoupil“ v úřadu říšského protektora Konstantina von Neuratha a zahájil své zdrcující tažení proti domácímu odboji. Když se podařilo Heydricha zabít, byli právě v Mauthausenu zavražděni lidé, kteří pomáhali parašutistům, a jejich příbuzní – celkem 254 Čechoslováků.
Nacisté využívali mauthausenské vězně pro otrockou práci v místních lomech. V posledních měsících války se tábor stal také velkým transportním uzlem. Právě sem ve velkém mířily vlaky s tisícovkami židů z osvobozených vyhlazovacích táborů v Polsku, z nichž řada záhy pokračovala dále.
Celkový počet vězňů v Mauthausenu se odhaduje na 199 400, z nichž 119 tisíc nedobrovolný pobyt nepřežilo. Velitel koncentračního tábora Franz Ziereis byl na útěku postřelen a na následky zemřel, 58 příslušníků SS bylo odsouzeno k smrti a tři na doživotí.
Podívejte se na utrpení lidí v koncentračních táborech
GALERIE
Zesláblí vězni z koncentračního tábora Buchenwald leží vyčerpaní za ostnatým drátem při osvobození 3. americkou armádou. Uvnitř tábora byly nalezeny pece schopné likvidovat 1800 těl během 48 hodin.