Washington - V případě, že budou mokřiny v různých částech světa dále ničeny, mohou výrazně přispět ke znečišťování ovzduší. Mokřiny na celém světě totiž podle vědců obsahují přes 770 miliard tun skleníkových plynů, včetně jedné pětiny celkových uhlíkových zásob planety Země. Pokud by mokřiny vypustily všechen uhlík, který obsahují, vážně by to podle vědců posílilo skleníkový efekt.
Vysušování mokřin může podle vědců způsobovat oteplování
S domněnkou přišli mezinárodní výzkumníci, kteří se příští týden sejdou v Brazílii na konferenci, na níž mají hovořit o spojitosti mezi ničením mokřin a globálním oteplováním. „Mohli bychom to nazvat uhlíkovou bombou,“ řekl Paulo Teixeira, koordinátor konference INTECOL, která se bude konat v brazilské Cuiabě.
Mezi mokřiny vědci řadí močály, mokřadla, rašeliniště, delty řek, laguny a tundry. Celkem tyto oblasti tvoří asi šest procent zemského povrchu. Jsou důležité, protože se v nich pěstují zemědělské plodiny a také slouží jako zábrany proti pobřežním bouřím.
Mokřiny lidstvo během své historie vnímalo jako překážku ke svému rozvoji. Lidé jen v minulém století zničili na 60 procent mokřin po celém světě, většinou je vysušili, aby získali zemědělskou půdu. „Lidé příliš často v minulosti považovali mokřiny za problém, který je nutno řešit. Přesto jsou zásadní pro zdraví planety,“ říká Konrad Osterwalder z OSN.