Londýn - Londýnská výstava Brains: The mind as matters nabízí souhrnnou znalost o jednom z nejdůležitějších orgánů, který lidé mají. Ukazuje například, jak vypadá část mozku geniálního fyzika Alberta Einsteina nebo jaké nástroje používali za doby bronzové ke snížení nitrolebečního tlaku. Jak mozek funguje, se lidé snažili pochopit stovky let a to mnohokrát i na úkor pacientů. Lékařská věda se ale přenesla i přes slepé uličky a činnosti mozku dokázala věrně popsat.
Výstava v Londýně ukáže Einsteinův mozek
Na výstavě v londýnském muzeu Wellcome Collection, která ukazuje fascinaci lidí šedou mozkovou hmotou, je k vidění téměř vše, co vědci dodnes o mozku zjistili. Návštěvníci si mohou například na počítačové simulaci vyzkoušet, jak se tvoří synaptické spoje mezi nervovými buňkami, nebo si prohlédnout trojrozměrnou mapu žil a tepen v mozku.
Jak uvedl kurátor výstavy Danny Burchall, některé exponáty jsou opravdu interaktivní: „Kliknete na neurit, na dlouhý výběžek nervové buňky, který přenáší vzruchy, a pak klikáte na různé bílkoviny a snažíte se, aby vaše nervová buňka co nejvíc vyrostla.“
Lidský mozek (zdroj: ČT24)
Přestože mozek představuje jen 2 % naší váhy, kontroluje veškeré tělesné funkce a také myšlení, emoce nebo paměť. Ve starověku lidé věřili, že nejdůležitějším orgánem, kterým se rozhodujeme, je srdce. Mozek pro ně byl jen podivnou šedivou kaší, kde se nanejvýš skladují vzpomínky. Až po mnoha tisíciletích jsme zjistili, že svalem se myslet nedá. Velmi dlouho se také vědci snažili potvrdit hypotézu, že mozky geniálních lidí vypadají jinak, než šedá kůra ostatních lidí. Při pohledu na mozek Alberta Einsteina není ale žádný rozdíl od normálu patrný.
Společně s pokrokem v poznání jde i pokrok technický. Nástroje používané pro operace mozku byly téměř neměnné po tisíce let, ty z počátku 20. století a z doby bronzové jsou si až překvapivě podobné. Dnes už naštěstí lékařské nástroje vypadají jinak.
Výstava Brains: The mind as matters probíhá v londýnském muzeu Wellcome Collection do 17. června.
Na výstavě je k vidění přes 150 exponátů včetně lékařských nástrojů, ale i uměleckých děl nebo fotografií.
Přestože toho o fungování mozku víme už dost, stále před námi leží velké množství neprobádaných oblastí. Vědci se snaží přijít na tajemství degenerativních onemocnění, jako je třeba Alzheimerova choroba. Také by rádi zjistili, jak bychom mohli využívat celý potenciál, který nám mozek teoreticky nabízí.