Praha/Tbilisi - Vyhlídky Abcházie a Jižní Osetie na nezávislost jsou zatím nejisté. Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová prohlásila, že Spojené státy plně hájí územní integritu Gruzie. V podobném duchu se vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová, když se nechala slyšet, že urovnání kavkazského konfliktu musí být založeno na zachování územní celistvosti Gruzie. Podle Pentagonu ruská strana zvolila jiný typ argumentace: v Jižní Osetii umístila několik raket krátkého doletu typu SS-21, které by mohly ohrožovat gruzínskou metropoli.
Ruský prezident Dmitrij Medveděv odcestoval ke gruzínským hranicím, kde údajně uděloval ruským vojákům medaile za statečnost v boji proti Gruzii. V Paříži mezitím jedná EU o vyslání pozorovatelů, kteří by v oblasti měli dohlížet na implementaci mírového plánu.
Moskva už navíc předem oznámila, že se z vnitřní Gruzie vojáci stáhnou pouze k Jižní Osetii, kde vytvoří nárazníkové pásmo. Rusko totiž nepovažuje odtrženecku provincii za gruzínské území. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se kvůli požadavkům Ruska nedohodla na vyslání dalších pozorovatelů do Gruzie.
Rusko požadovalo, aby se jednalo o detailním textu, ve kterém budou uvedeny národnosti pozorovatelů, místo jejich budoucího působení i přesně popsaný mandát.
Oba separatistické regiony už nezávislost v minulosti na základě referend konaných na svých územích vyhlásily. Z pohledu na činnost jejich lokálních vlád jasně vyplývá, že nezávislost chtějí a neustále to opakují. Otázkou zůstává, kdo ji v rámci mezinárodního společenství uzná.
Moskevský obrat
Jak připomněl zpravodaj ČT v Moskvě Josef Pazderka, Moskva se k těmto požadavkům ještě donedávna stavěla dost zdrženlivě. Rusku totiž podle Pazderky zdaleka nejvíce vyhovoval předválečný stav, kdy oba regiony byly na Tbilisi de facto nezávislé, oficiálně byly ale integrální součástí Gruzie.
Condoleezza Riceová:
„Je to členská stát OSN, jehož mezinárodně uznané hranice musí být respektovány. O územní celistvosti Gruzie nemohou být žádné pochybnosti.“
Moskva avizovala, že podpoří jakékoliv rozhodnutí abcházského a jihoosetinského lidu, což je faktické uznání jejich nezávislosti. Rusové zatím neřekli, že oba regiony připojují. Podle Pazderky čekají, kolik prostoru dostanou od mezinárodního společenství.
Gruzínská vláda dala jednoznačně najevo, že oficiální odtržení obou regionů rozhodně nepřipustí. Odhadovat její reakci je ale nyní předčasné a spekulativní. Navíc je tak jako tak určující postoj Ruska, které zatím vyčkává, jak moc silný bude odpor západních států.
Rusové si s odchodem dávají načas
Rusko se stahováním svých jednotek z Gruzie nijak nepospíchá a i nadále kontroluje strategické body, ať už jde o komunikace nebo elektrárny. Stahování vojsk navíc komplikuje postoj Jižní Osetie.
Ta by chtěla jejich stálou přítomnost, pokud možno se stálou ruskou vojenskou základnou a raketami krátkého doletu. Ty už podle informací z Pentagonu na svém území má. Jihoosetinci navíc komplikují dodávky humanitární pomoci. V pondělí zamítli například vstup šéfovi Mezinárodního červeného kříže.
Ruská intervence na Kavkaze byla předvídatelná
Ruský analytik kremelské vojenské politiky Pavel Felgengauer předpověděl scénář ruské intervence už v červenci. Pro francouzský deník Figaro uvedl, že neměl k dispozici žádné informace z ruského armádního štábu.
Pavel Felgengauer:
„Když začaly provokace v Jižní Osetii eskalovat, Saakašvili nemohl než reagovat.“
Vycházel z několikaměsíčního pozorování vojenských operací a přesunů v regionu. Ruská armáda přesunuje tanky a obrněná vozidla pomocí vlaků. Ruské tankové vlaky přijely do Abcházie 30. května.
Podle Felgengauera gruzínský prezident neměl jinou volbu než vpadnout do Cchinvali a snažit se zablokovat soutěsku Roki. Tím by zabránil ještě masivnějšímu vpádu Rusů. Atak na Jižní Osetii se sice zdařil, ale Gruzínci nestačili zablokovat průsmyk.
