Caracas/Berlín – Mezi Německem a Venezuelou to pořádně jiskří. Tentokrát ovšem nejde o politickou roztržku, ale spor se vede o kámen. Konkrétně o 35tunový balvan, který pochází z Venezuely a zdobí nyní berlínskou čtvrť Tiergarten jako alegorie Lásky. Venezuelští indiáni ovšem tvrdí, že jde o posvátný kámen, a chtějí ho zpátky. Svou polívčičku si ve sporu nezapomněl ohřát ani prezident Hugo Chávez.
Vraťte nám kámen, křičí na Němce venezuelští indiáni
Více než stovka indiánů kvůli posvátnému kameni Kueka protestovala ve čtvrtek před německou ambasádou v Caracasu. „Kámen je majetkem kmene Pemónů. Přišli jsme svým bratrům vyjádřit podporu, protože víme, jak moc je posvátný!“ prohlásil demonstrující domorodec Miguel Ramírez. K davu promluvil německý velvyslanec Georg-Clemens Dick, který uvedl, že venezuelský požadavek na navrácení balvanu do Venezuely respektuje.
Podle indiánů je pískovcový kolos ve skutečnosti dívka, jejíž sňatek před tisíci let zmařili bohové - oba milence nechali zkamenět. Druhý z páru - zkamenělý mladík- zůstal v národním parku Canaima sám a podle indiánů se zlobí. Stejně jako venezuelský vůdce Chávez, který se do případu osobně vložil. Spíše než dojemný příběh ho ale přilákal jeho politický kapitál.
Venezuelští indiáni chtějí zpět svůj kámen
Autor objektu, německý umělec Wolfgang Kraker von Schwarzenfeld, tvrdí, že kámen odvezl bez zlého úmyslu a se všemi povoleními. Považoval jej za dar venezuelského lidu pro umělecké dílo propagující globální mír. Pískovec přivezl do Německa v roce 1997 jako součást uměleckého projektu Global Stone pro berlínskou čtvrť Tiergarten. Cílem projektu bylo najít na všech kontinentech dva charakteristické, zhruba třicetitunové balvany, z nichž jeden se měl odvézt do Berlína a druhý měl zůstat v zemi svého původu. V parku u Braniborské brány jsou nyní kameny z Ruska, Venezuely, Austrálie a Afriky. Von Schwarzenfeld dal párům jména, jež mají symbolizovat pět kroků k míru, které jsou podle umělce rozhodující: Evropa-Probuzení, Afrika-Naděje, Asie-Odpuštění, Amerika-Láska a Austrálie-Mír.
Indiáni ale tvrdí, že byl kámen odvezen ze země bez jejich svolení. Umělec se ale s odvoláním na etnology a odborníky na indiány kmene Pémon hájí tím, že mýty kolem balvanu jsou jen politicky motivované výmysly jednotlivců.
Reportáž Hany Scharffové (zdroj: ČT24)
Pokud Berlín opravdu o svůj objekt nakonec přijde, nebude první – a jistě ani poslední. Třeba Italové před čtyřmi lety vrátili do Etiopie 1700 let starý Aksumský obelisk a Vídeň se o rok později rozloučila s kostmi australských aboridžinců. Jejich vzdálení příbuzní si je vyzvedli osobně – ještě v muzeu vykonali své kouřové obřady.