Vesničané se bojí, že jim jaderná elektrárna zamořuje pole

Ťia-sin - Vesnici Ťia-sin v jihovýchodní Číně před dvaceti lety proslavila první domácí atomová elektrárna. Hrdost po letech ale vystřídal strach. Vesničané si stěžují, že jim elektrárna zamořuje pole. Peking ale od jádra neupouští, naopak, chce výrobu jaderné energie do roku 2020 šestkrát zvýšit.

Podle lékařů z vesnice Ťia-sin se výskyt rakoviny od dokončení výstavby elektrárny až zdesetinásobil. „Lidé v této vesnici mají zduřeliny, trpí rakovinou a jinými nemocemi. Upřímně, je to tady pomalá sebevražda,“ říká zdejší rolnice. 

Štáb České televize sice zvýšenou radiaci v polích nezjistil, měření tady ale pravidelně provádí i vláda. Jenže vesničané si stěžují, že nikdy nezveřejní výsledky. „Když bude veřejnost znát výsledky měření, lidé se budou cítit bezpečněji nebo aspoň vědět, jestli je nějaký problém,“ myslí si zdejší lékař Wang Fa-jüan. 

Čínská atomová elektrárna
Zdroj: ČT24

Čína je největší světový spotřebitel energie a její spotřeba vloni vzrostla o 7 procent. Wu Li-po z centra pro energetické hospodářství na univerzitě v Šanghaji přitom tvrdí: „Výroba jaderné energie je naprosto nezbytná. Čína je největším producentem uhlíkových emisí. Kvůli snížení emisí skleníkových plynů existuje obrovský tlak na vývoj čisté energie. Musíme se také stát méně závislí na energii z uhlí.“ 

Z uhlí Čína vyrábí stále přes 70 procent veškeré energie. Pouze jedno procento pochází z jádra. Peking to ale hodlá změnit a výrobu jaderné energie do roku 2020 šestkrát zvýšit. Vládní experti přitom tvrdí, že bezpečnost je priorita číslo jedna. Po japonské katastrofě ve Fukušimě se podle nich zpřísnila bezpečnostní kritéria a elektrárny budou dál využívat nejvyspělejší západní technologie.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Podle Pákistánu, který jednání mezi oběma stranami zprostředkoval, má Írán okamžitě otevřít blokovaný Hormuzský průliv a USA ukončit blokádu íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie, která se měla za účasti vysokých představitelů obou zemí konat ve Švýcarsku, napsaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 11 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 11 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 12 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...