Jordánsko má 6,5 milionu obyvatel a přijalo 1,3 milionu Syřanů. Ammán proto v červnu uzavřel hranici, u níž zůstávají desetitisíce běženců. Tento měsíc jim pracovníci OSN dodávali jeřáby humanitární pomoc. Běžencům v Jordánsku pomáhají i Češi. „Tím, že zlepšujeme kvalitu života uprchlíků, snižujeme migrační riziko. Je to také nejdůležitější příspěvek k deradikalizaci lidí,“ zdůraznil velvyslanec Petr Hladík.
Velvyslanec v Jordánsku: Zlepšováním kvality života uprchlíků bojujeme proti radikalizaci
Jordánská společnost je k syrským běžencům vstřícná, problém ale představuje zvyšující se ekonomický a sociální tlak. Podle Ammánu už země nemá zdravotní, sociální ani vzdělávací kapacity, aby se dokázala postarat o další běžence.
V uprchlických táborech žije jen asi dvanáct procent utečenců. „Když jsou tam pátým rokem bez elektrické energie nebo základní zdravotní péče, tak ale samozřejmě přemýšlejí o tom, jak tu situaci řešit dál. Proto Česko soustřeďuje gros pomoci přesně tímto směrem,“ konstatoval Hladík.
Pomáhá například Medevac, přes nějž jezdí do Jordánska týmy českých lékařů. „Sám z osobní zkušenosti mohu říct, že mise lékařů, již odoperují stovku pacientů, kterým vrátí zrak, jim zlepší kvalitu života,“ podotkl velvyslanec.
Loni Češi přispěli i k zavedení elektřiny do uprchlického tábora v Zátarí. „Nikdy nebyla provedena elektrifikace takto velkého tábora. České republice tam pomoc s partnery funguje a zároveň tím, že zlepšujeme kvalitu života uprchlíků, snižujeme migrační riziko. Je to nejdůležitější příspěvek k deradikalizaci lidí,“ zdůraznil velvyslanec.
Světoví státníci slíbili začátkem letoška věnovat v příštím roce na pomoc Sýrii více než šest miliard dolarů – Česko přispěje 170 miliony korun. Konkrétně Jordánci by se měli dočkat pomoci ve výši 1,7 miliardy dolarů. Ammán přitom odhaduje, že bude v příštích čtyřech letech potřebovat asi osm miliard dolarů.
Jordánsko je členem Američany vedené koalice proti Islámskému státu a umožnilo západnímu letectvu používat jeho základny k operacím v Sýrii. Tento týden v zemi vzbudilo pozornost oznámení amerického ministra obrany Ashtona Cartera o otevření jižní fronty v Sýrii. Ammán má obavy, aby přes jeho hranice neproudili radikálové.
Jordánský režim je ale přese všechny problémy pevný, je přesvědčen velvyslanec. „Je to z 95 procent sunnitská muslimské arabská země. Hášimovské dynastii se podařilo vytvořit jordánskou identitu. Nedochází tam k situacím jako v Sýrii nebo Iráku, kde se sunnité cítili diskriminováni,“ podotkl Hladík.
Bezpečnost v Ammánu je podle něj zajištěna na sto procent – sám chodí do práce pěšky a strach nemá.