Kapské město (JAR) - Bývalý jihoafrický prezident Nelson Mandela dnes slaví 90. narozeniny. Jedna z nejvýraznějších morálních autorit druhé poloviny 20. století, mnohaletý vězeň, nepřítel politické a rasové nesnášenlivosti i držitel Nobelovy ceny za mír je oslavován na celém africkém kontinentě. Uplynulé dny vyplnil cestami po celém světě a veřejnými projevy, dnešní narozeniny už tráví v soukromí.
Celá Jižní Afrika žije ve víru příprav velkolepých oslav již od února, oslavy právě v těchto dnech vrcholí. Mandela se však pro svůj pokročilý věk většiny z akcí nezúčastní, jak uvedl velvyslanec České republiky v JAR Martin Pohl. Osobně se Mandela setká v sobotu se svou rodinou a přáteli v rodné vesnici Qunu ve východním Kapsku. Očekává se pozvání asi 500 politiků, veteránů boje proti apartheidu a dalších hostů, včetně jihoafrického prezidenta Thaba Mbekiho.
Mandela žádá svět o podporu svých nadací
Barroso:
Mandela v dnešním prohlášení u příležitosti svých narozenin a určeném světové veřejnosti požádal o podporu charitativních organizací, které založil, aby tak i v budoucnu mohly pokračovat v jeho odkazu. On sám se prý cítí poctěn celosvětovou pozorností, požádal nicméně o pochopení, že jako starší člověk dává přednost oslavám v soukromí. „Jsem rád, že jsem se dožil tak vysokého věku. Doufám, že mnoho lidí bude žít stejně jako já a ostatní je budou stejně obdivovat,“ prohlásil Mandela.
Bojovník proti apartheidu je hrdinou miliónů lidí po celém světě. Marxista a vystudovaný právník v šedesátých letech bojoval proti jihoafrickému rasistickému režimu se zbraní v ruce. Za to ho úřady poslaly na doživotí do vězení. Strávil v něm nakonec 27 let.
Mandela se nakonec ozbrojeného boje vzdal a místo pomsty zvolil usmíření. V devadesátých letech dojednal s tehdejším jihoafrickým prezidentem de Klerkem změnu režimu. Oba za to dostali roku 1993 Nobelovu cenu za mír. Po prvních všerasových volbách v dubnu 1994 se stal vůbec prvním černošským prezidentem v dějinách země a velkou měrou se zasloužil o přechod k demokracii a o usmíření v jihoafrické společnosti. Podle vlastních slov se často inspiroval filozofií nenásilí Mahátmy Gándhího.
Mandela:
„Doufám, že mnoho lidí bude žít stejně jako já a ostatní je budou stejně obdivovat.“
„Madiba“ je jedním z gigantů 20. století
Respekt si Mandela vysloužil i tím, že jako jeden z mála afrických vůdců po pěti letech v čele Jihoafrické republiky předal moc do rukou svého nástupce Mbekiho. I za to ho bývalá ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightová nazvala jedním z největších gigantů dvacátého století. Podle předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa Mandela byl a stále je zdrojem inspirace pro celé generace Afričanů. „Jeho život lépe než cokoliv jiného ukazuje sílu vůle, svobody, odvahu a kouzlo usmíření. Všechno nejlepší, Nelsone Mandelo,“ uvedl Barroso.
Z vrcholného politického života odešel Mandela, v Africe známý podle svého kmenového jména jako Madiba, v roce 1999. Je však stále vnímám jako vysoká morální hodnota celé Jižní Afriky, symbol odboje a odpuštění. Nyní se věnuje převážně nadační činnosti, představil mírový plán pro Blízký východ, působil v mírovém procesu v Burundi a angažuje se i v boji proti AIDS. Je aktivním členem několika spolků, navíc dodnes vede dvě vlastní nadace. Nedávno proběhla série charitativních koncertů nesoucí název 4664, což je bývalé Mandelovo vězeňské číslo i název jedné z jeho organizací.
