Praha – Dnes se v Akademii věd koná konference s názvem Globální klimatická změna. Zastánci globálního oteplování dostali v posledních měsících tvrdý úder. Vyšlo totiž najevo, že vědci z východoanglické univerzity se pokoušeli upravovat některá data o klimatických změnách tak, aby vyhovovala teorii o globálním oteplování. Rovněž v klimatických zprávách OSN se údajně nacházely chybné údaje. Přes 95 procent klimatických výsledků je ale platných i po skandálech. Svět se nyní nachází ve fázi atlantské oscilace, kdy v relativně teplém světě působí protichůdný studený mechanismus. Výsledkem bude podle vědců kolísání teplot.
Vědci: Svět čeká kolísání teplot
I nyní venku panují velké mrazy. V Česku na Kvildě bylo naměřeno minus 30 stupňů, což může představovat ránu pro zastánce globálního oteplování. „Klimatický systém se mění tak, jako se měnil v minulosti a bude se měnit i v budoucnosti,“ prohlásil klimatolog Jan Pretel. V současné době pluje v oceánech 3 000 robotů Argo. Ti vysílají do satelitů zprávu o salinitě, počasí a teplotě. „Ukazují sice rozkolísaný chod, ale vypadá to, že teplota oceánů buď mírně klesá nebo se nemění,“ podotkl geolog Václav Cílek.
Jaké bude počasí koncem 21. století, nelze podle vědců určit
Rozhovor s Václavem Cílkem a Janem Pretelem (zdroj: ČT24)
Svět podle všeho vstupuje do takzvané „atlantské oscilace“, která trvá dvacet až třicet let, ale je nehomogenní. „Působí ochlazujícím způsobem. Ve světě, který je poměrně teplý, dojde ke střetávání obou mechanismů, a to pravděpodobně způsobí rozkolísání teplot,“ míní Cílek. Klimatologové tedy mohou až na třicet let dopředu určit trendy klimatu. „Nelze říct, jaké bude počasí příští rok,“ konstatoval Pretel. Teplota ve střední Evropě narůstá a stále častější jsou extrémní teploty. „Jsem přesvědčen, že nemůže dojít k nějaké významné skokové změně, než čemu trendy napovídají,“ řekl Pretel.
K pochybení vědců došlo celkem třikrát. První je Mannova křivka, která je mírně rozkolísaná a v posledních desetiletích několikrát vyběhne nahoru, takže připomíná hokejku. „Tato záležitost z roku 1998 byla kritizována,“ uvedl Cílek. Druhou věcí byly „uteklé“ e-maily Phila Jonese, který chtěl následně spáchat sebevraždu. Třetí zaležitostí byla zpráva o himálajských ledovcích. „95 procent klimatických výsledků ale platí i po těchto skandálech,“ konstatoval Cílek.
Kácení pralesů