Válku musí zastavit ten, kdo ji začal - vzkazuje Hamas do Izraele

Jeruzalém - Izrael je ochoten zastavit útoky na pásmo Gazy pod podmínkou, že s Palestinci uzavře patnáctileté příměří. S odvoláním na diplomatické zdroje v Káhiře, kde se o příměří vyjednává, to oznámil izraelský server Ynet. Jenže Hamas na takové podmínky zatím nepřistoupí a vzkazuje, že válku má zastavit ten, kdo ji začal. Obětí na straně Palestinců už je více než devadesát, v Izraeli tři. Jen dnes je v Gaze nejméně 23 obětí. Konfliktem se v Egyptě zabývá generální tajemník OSN a v Bruselu evropští ministři zahraničí.

K izraelským požadavkům patří ukončení pašování a převozu zbraní do pásma, zastavení raketové palby a útoků na izraelské vojáky u hranice s pásmem ze strany všech palestinských skupin. Izrael si ale dále chce uchránit právo na pronásledování teroristů v případě již vykonaného útoku nebo jestliže bude mít informaci o útoku bezprostředně hrozícím. Dále souhlasí s tím, aby zůstal otevřený hraniční přechod Rafáh mezi pásmem a Egyptem, ale přechody do Izraele zůstanou uzavřeny. Garantem dohody o příměří mají být egyptští politici včetně prezidenta Muhammada Mursího.

„Válku musí zastavit ten, kdo ji začal,“ prohlásil vůdce radikální skupiny Hamas Chálid Mišal. Hamas podle něj nemá zájem o stupňování bojů a nechce vyprovokovat izraelskou pozemní ofenzivu. Podmínkám pro příměří prý ale neustoupí. „Zbraně našeho odboje zastihly nepřítele nepřipraveného,“ prohlásil Mišal. Podle něj to byl izraelský premiér Benjamin Netanjahu, kdo požádal o příměří. 

Izrael to ale vzápětí popřel. Nejmenovaný vládní zdroj agentuře Reuters řekl, že toto Mišalovo tvrzení je asi tak přesné, jako kdyby říkal, že Palestinci sestřelili stíhačku F-15.

Hamas požaduje zastavení vojenských útoků na Gazu i cílených akcí proti vedení této organizace a dále spolehlivou garanci Egypta. Vlastní požadavky vznesla i další z radikálních skupin Islámský džihád. Ta k zastavení útoků na pásmo řadí lepší spojení mezi Palestinci z pásma Gazy s těmi, kteří obývají západní břeh Jordánu. Mezi oběma územími leží Izrael.

Schwarzenberg: Izrael má právo se bránit, případně i pozemní akcí

Podpořit mírové rozhovory míří do Káhiry generální tajemník OSN Pan Ki-Mun. Palestinské radikály i Izrael vyzval k okamžitému složení zbraní. K situaci se vyjadřuje i Evropská unie. Ta už před pár dny konstatovala, že raketové útoky Hamasu a dalších frakcí v Gaze na Izrael začaly současnou krizi, a proto je unie pokládá za naprosto nepřijatelné. Zároveň taky vyzývá Izrael, aby jeho odpověď na tyto útoky byla adekvátní. Český premiér Petr Nečas je přesvědčený o tom, že Izrael má právo se bránit.

Při příjezdu na jednání s kolegy z Evropské unie řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, že pokud by ostřelování izraelského území radikály z pásma Gazy pokračovalo, pak by byla přiměřená i pozemní operace izraelské armády. Šéf české diplomacie nicméně věří, že se obě znesvářené strany dohodnou na příměří. 

Karel Schwarzenberg, český ministr zahraničí:

„Pokud ostřelování dále pokračuje, tak se nutně z vojenské logiky vyžaduje potom další zákrok.“

Zdůraznil, že zatím se zdá, že zatímco na počátku roku 2009, tedy v době českého předsednictví EU, byly stovky obětí, nyní zatím násilnosti takového rozměru nedosáhly. „Zaznamenávám s velikou radostí, že tentokrát ty reakce jsou mnohem umírněnější a prostě ještě nedošlo k opravdu velkým ztrátám,“ uvedl Schwarzenberg. 

Izraelsko-palestinský konflikt zůstává i nadále vyhrocený

Na noční obloze nad pásmem Gazy se objevovaly záblesky - dapadaly tam izraelské rakety. Palestinci dál útočí na Izrael, konflikt se zdá být nekonečný. Některé střely dopadají na obydlené oblasti, dopoledne i na letovisko Ejlat, jde o zatím nejkrvavější incident. Izraelské rakety zasáhly také sportovní stadion.

Tatiana Hoffmanová, redaktorka a editorka, Channel 2 News:

„Uzavření příměří brání fakt, že každá strana chce ukázat, že vyhrála. Obě strany budou muset na něčem ustoupit, i zástupci evropských států se o to snaží. Dnes třeba přijede německý ministr zahraničí. Hamas ani Izrael ale určitě nechtějí, aby došlo k pozemní válce v pásmu Gazy.“

V neděli zasáhl izraelský nálet obytný dům, místní zdravotníci zde napočítali dvanáct obětí z jedné rodiny, včetně čtyř dětí. Podle agentury Reuters útok mířil nejspíš na jednoho z velitelů Hamasu. „Izrael vyhrožuje další eskalací, to znamená další ničení a krveprolití a hrozbu pro mír a bezpečí v celém regionu,“ vyjádřil se palestinský prezident Mahmúd Abbás.

Dnes se konal pohřeb rodiny, která zahynula při včerejším útoku. Podle izraelského tisku armáda chybně vyhodnotila cíl. Armáda ani dnes nebyla schopna tento útok vysvětlit.

Gilad Šaron by pásmo Gazy jednou provždy zničil

Syn bývalého izraelského premiéra Gilad Šaron by konflikt v pásmu Gazy jednou provždy ukončil - vymazal by ho z mapy. V deníku The Jerusalem Post navrhl, aby Izrael zničil celé pásmo Gazy, a uvažoval podobně jako USA, když se rozhodly použít proti Japonsku atomové bomby.

„Musíme se zemí srovnat celé čtvrti Gazy, celou Gazu. Američané neskončili s Hirošimou - Japonci dostatečně nekapitulovali. A proto zasáhli také Nagasaki,“ tvrdí Šaron. Svůj názor nevylučovat z operace civilisty odůvodňuje tím, že „ti lidé nejsou nevinní“. „Proč? Protože zvolili Hamas,“ dodává.

Šaron nevěří tomu, že by současná vojenská operace proti pásmu Gazy přinesla skutečný klid na izraelský jih. O obyvatelích Gazy řekl, že nejsou nevinnými rukojmími Hamasu, protože tuto organizaci zvolili, a za to musejí nést důsledky. „Nemáme územní neshody se státem v Gaze, neokupujeme ho, a přesto se z něj útočí na naše občany,“ tvrdí Šaron.

Do konfliktu se už vložila i Francie

Mezinárodní komunita začíná stupňovat svůj tlak. O uzavření příměří už se jedná v Káhiře, do vyjednávání s oběma stranami konfliktu se už vložila i Francie. „Musíme vyjednat mír, aby ani v Gaze ani v Izraeli neumírali lidé. Probrali jsme podmínky příměří a Francie nabídla svou podporu,“ podotkl francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Po zastavení bojů volá taky Liga arabských států, do Gazy posílá delegaci.

Palestinské rakety několikrát mířily na Tel Aviv, i když na město nedopadly. Izrael přesto z bezpečnostních důvodů změnil letové trasy z mezinárodního Ben Gurionova letiště. Poblíž plochy byla umístěna další z protiraketových baterií Patriot. Vedení letiště dnes ujistilo, že díky změně letových tras nejsou nyní civilní letadla v žádném případě ohrožena.

Situace se vyhrotila ve středu, po cíleném útoku izraelské armády na šéfa bojové sekce Hamasu. Situace se ale komplikuje, zatímco Západ požaduje jako základní podmínku zastavení palestinského raketového ostřelování, islámský svět považuje za hlavního viníka Izrael.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 6 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 11 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 13 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 20 hhodinami

Federální soud prodloužil zákaz Trumpova omezení korespondenčního hlasování

Soudkyně federálního soudu v Bostonu Indira Talwaniová prodloužila zákaz, který brání americké poštovní službě USPS zavést opatření prezidenta Donalda Trumpa omezující korespondenční hlasování v listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí představuje další překážku pro Trumpovu administrativu v době, kdy jednotlivé státy začínají rozesílat hlasovací lístky, napsala agentura AP.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.