Kolem 1,7, milionu muslimů z celého světa dorazilo do saúdskoarabské Mekky, kde začíná každoroční islámská pouť hadždž. Na bezpečnost věřících a poutníků dohlíží asi 100 tisíc saúdskoarabských vojáků a policistů.
Příprava na příchod poutníků do nejposvátnějšího místa islámu a rodiště proroka Mohameda se letos zdánlivě obešla bez větších problémů. Na rozdíl od loňského roku, mohou hadždž vykonat Íránci.
Podle ministerstva zdravotnictví je vše přichystáno i pro případ, že bude třeba pomoci zraněným nebo vyčerpaným lidem. U trasy poutě bylo rozmístěno 100 sanitních vozů.
Teherán po hadždži v roce 2015, kdy bylo ušlapáno k smrti 2400 poutníků, včetně 464 Íránců, přerušil diplomatické styky se Saúdskou Arábií, a tak loni do Mekky žádní poutníci z Íránu nedorazili.
Saúdská Arábie letos umožnila vykonat hadždž i poutníkům ze sousedního Kataru, se kterým spolu s několika dalšími blízkovýchodními státy v červnu přerušila diplomatické styky a obvinila ho z podpory terorismu. Pouť mohou vykonat také obyvatelé občanskou válkou zmítané Sýrie.
Zatímco pouť do Mekky je povinností všech muslimů, o tom, komu bude povolen vstup do Saúdské Arábie rozhoduje saúdská královská rodina. Blízkovýchodní experti upozorňují, že právo zakázat cizincům pouť do Mekky dává Saúdské Arábii značnou sílu. Rijád však trvá na tom, že správu nad Mekkou politicky nezneužívá.
Pouť do Mekky nazývaná hadždž je jedním z pěti pilířů islámu. Úspěšná hadždž by měla poutníkovi přinést vnitřní mír, navenek se realizující v hodnotách, jako je spravedlnost, rovnost, poctivost, respekt, velkorysost, laskavost, odpuštění, milosrdenství a empatie.
„Pocit jednoty a přiblížení se k Bohu jsou nejčastěji zmiňované důvody. Svědectví poutníků, kteří se z Mekky vracejí, často tento bod zmiňují,“ říká orientalista Bronislav Ostřanský.
Pět pilířů islámu
šaháda – vyznání víry
salát – rituální modlitba
zakát – almužna, daň
saum – půst v měsíci ramadánu
hadždž – pouť do Mekky
Někteří komentátoři ale připomínají, že mezi muslimy se často objevuje pravý opak, tedy rasismus, sexismus, dělení podle tříd či na ty majetné a nemajetné, což je viditelné i během samotné pouti.
Atrakce ve stylu Las Vegas. Pouť si mohou dovolit většinou jen bohatí
Poutník by totiž měl být na tuto cestu nejen duševně i fyzicky zdatný, ale měl by mít i hodně peněz. Muslimové, kteří si cestu nemohou finančně dovolit, usilují o finance i prostřednictvím dobročinných nadací.
Některé hotelové pokoje stojí i 6900 dolarů za noc (asi 170 tisíc korun). „Pouť by měla být jednoduchým, spartánským rituálem, změnila se ale v zážitek podobný Las Vegas, který si většina poutníků jednoduše nemůže dovolit,“ citoval list The Toronto Star Irfana Al-Alawiho, který vede muslimskou nadaci v Británii
Malá Pouť
Muslimové, kteří přijdou do takzvaného posvátného okrsku, což je oblast 5 až 30 kilometrů kolem Mekky, se dostávají do stavu zasvěcení ihrám. Během něj se nesmějí česat, holit, stříhat ani se nijak vonět, dokonce nesmí ani trhat rostliny.
Pro každého platí též povinnost nosit prostý šat, složený ze dvou kusů plátna. I to má svůj účel. Tento stejnokroj vyvolává pocit vzájemné rovnosti. Součástí rituálu je též sedminásobné obcházení Káby, které je provázeno dotýkáním a líbáním svatyně. Dále běh mezi dvěma pahorky Marwá a Safá, při kterém věřící recitují verše z koránu.
Velká pouť
Hlavní obřady začínají promluvou ve Velké mešitě. Následuje cesta k hoře Arafátu, kde se znovu setkali Adam s Evou po vyhnání z ráje. Zde se poutníci v poledne začnou modlit k Bohu. Jedná se o takzvané rituální stání, které má symbolizovat pokoru před tváří Alláha. Tato modlitba trvá až do soumraku, kdy poutníci Arafát opouští a vydávají se k Muzdalifě, okolo které sbírají kamínky, jež posléze použijí k ukamenování Satana v Miná.
Následující den se poutníci odeberou do údolí Miná, kde se modlí a rozjímají. V Miná je most Džamarat, který vede ke třem kamenným pilířům, jež mají zosobňovat Satana. Poutníci je pak kamenují kamínky, které nasbírali po cestě. Most byl postaven roku 1963 a postupně byl přestavován do více úrovní. V dnešní době má již pět pater. Kamenování Satana je rozvrženo do tří dní.
Historie poutě sahá v legendární podobě až k počátkům světa
Mekku nechal vystavět již Adam, kterého považují muslimové nejen za prvního člověka, ale také za prvního proroka. Po potopě světa nechal stavbu obnovit Ibrahím. Zásadní úpravy stavby samotné byly provedeny za života proroka Mohameda, ke kterému se vztahují určité legendy.
Ústřední areál byl několikrát poničen, dokonce posvátný černý kámen byl na jistou dobu zcizen a poškozen. V průběhu historie také došlo k zásadním úpravám okolí, které vedly k tomu, že areál Velké mešity v Mekkce je největší mešitou a jedinou svatyní.
Na tradičních rituálech se v průběhu času nic nemění, zásadně se však mění logistika. Dříve poutníci putovali v karavanách velbloudů a pouť trvala i několik měsíců. Byla to často otázka života a smrti. Dnes poutníci létají letadly. Kvóty pro jednotlivé muslimské státy určuje ministerstvo pouti, a tím počty reguluje.
Pouť se nese v přátelském ovzduší navzdory své namáhavosti, protože se koná za parného počasí a na poměrně malém prostoru se ocitá ohromný dav lidí.
