Řím - Italské úřady dostaly od začátku letošního roku už téměř 25 tisíc žádostí o azyl od uprchlíků, kteří do země dorazili převážně po moři z Afriky a Blízkého východu. Loni dosáhl za celý rok počet žádostí o azyl čísla 63 456, a je tedy pravděpodobné, že letos jich bude přinejmenším stejný počet, anebo dokonce více. Informovala o tom italská média. Celkem se letos do Itálie nelegálně dostalo už přes 40 tisíc běženců.
V Itálii podalo letos žádost o azyl už 25 tisíc uprchlíků
Počet žadatelů o azyl v Itálii skokově narostl zejména v posledních dvou letech. Zatímco v roce 2013 bylo žádostí 26 620, loni už to bylo více než dvakrát tolik. „Méně než polovina migrantů, kteří do Itálie přijeli v roce 2014, nakonec požádala o azyl. O tom, kam zmizeli ti ostatní, nic nevíme,“ uvedl šéf národní azylové komise Angelo Trovato.
Protože azylové řízení trvá v Itálii poměrně dlouho, čeká nyní v zařízeních pro uprchlíky na vyřízení svých žádostí 84 tisíc lidí. Jejich počet zcela jistě poroste, protože úřady počítají s tím, že za celý letošní rok dorazí k italským břehům až 200 tisíc nelegálních migrantů.
O tématu přistěhovalců se nyní v Itálii mluví i kvůli čtvrtečnímu zatčení 44 lidí, kteří se podle vyšetřovatelů podíleli na rozsáhlé korupci na římské radnici. Jsou totiž mimo jiné podezřelí z toho, že patřili k síti spřátelených politiků, obchodníků a příslušníků mafie, kteří vydělávali peníze i na zařízeních pro uprchlíky. Provoz takových zařízení může být poměrně výnosný, protože stát platí za každého běžence 35 eur denně.
- Podle agentury na ochranu vnějších hranic Evropské unie Frontex ale migranti směřující do Evropy stále častěji volí raději cestu přes Turecko a Řecko než plavbu z Libye přes Středozemní moře do Itálie. Pokud evropští lídři schválí zásah proti libyjským pašerákům, mohl by trend posilování trasy východním Středomořím ještě posílit.
Proč uprchlíci raději cestují do Evropy přes Turecko a Řecko?
Důvodů, proč migranti raději volí cestu přes Turecko a Řecko, je podle Frontexu hned několik. Jedním z nejdůležitějších faktorů je chaos, který zavládl v Libyi po pádu diktátorského režimu Muammara Kaddáfího v roce 2011. Hrozivé zprávy o zneužívání a zabíjení migrantů příslušníky nejrůznějších ozbrojených skupin, které v této severoafrické zemi bojují o moc, se už totiž dostaly i do zemí, z nichž lidé do Evropy prchají.
Další příčinou je neúměrně větší riziko, jaké migranti podstupují při plavbě přes Středozemní moře směrem k italským ostrovům Lampedusa či Sicílie nebo na Maltu, ve srovnání s plavbou z Turecka na řecké ostrovy přes moře Egejské. Překážkou na cestě do Libye jsou od loňského roku i víza, která požaduje Alžírsko a Egypt od uprchlíků ze Sýrie. Ti tvoří největší část migrantů na cestě do Evropy.
Svou roli přestávají podle Frontexu hrát i geografické faktory. Libyi, která představuje nejbližší tranzitní zemi, se začínají vyhýbat už i migranti ze subsaharské Afriky. Mnoho z nich se raději nejdříve letadlem přepraví do Istanbulu a pak se z tureckého pobřeží pokoušejí dostat na řecké ostrovy.
OSN: Do Řecka připlouvá šestkrát víc uprchlíků než loni
Mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) upozornila, že počet uprchlíků, kteří nelegálně připlouvají na řecké ostrovy, se od loňska zvýšil šestkrát. Celkem za prvních pět měsíců letošního roku dorazilo do Řecka po moři už 42 tisíc běženců, což pro zemi sužovanou ekonomickými problémy představuje obrovský problém.
„Ty počty se dramaticky zvýšily, zejména v Řecku, kam připlouvá v průměru 600 lidí denně… Očekáváme, že tímto tempem, pokud ne ještě vyšším, to bude pokračovat,“ řekla Melissa Flemingová. Podle ní například jen na ostrov Kos, který patří k oblíbeným turistickým destinacím, letos dorazilo už 9 tisíc uprchlíků. Většina pochází ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku, Somálska a Eritreje.
Běženci jsou na 15 řeckých ostrovech. „Tři uprchlická centra na ostrovech Lesbos, Chios a Samos jsou totálně přeplněná, spousta uprchlíků - včetně rodin s dětmi - musí spát pod širým nebem a chybí jim potraviny i pitná voda,“ upozornila dále mluvčí.
Flemingová také varovala, že Řecko, které se potýká s obrovskými finančními potížemi a bankrotu se mu podařilo vyhnout jen díky půjčkám od mezinárodních věřitelů, má už teď značné problémy příliv běženců zvládnout. Podle ní se jedná o humanitární krizi.