Addis Abeba - V etiopském Aksumu byl ve čtvrtek znovu vztyčen 1700 let starý obelisk, který z Etiopie ve 30. letech odvezli vojáci italského fašistického režimu. Do původní vlasti byl vrácen před třemi lety. Na restauraci a následné instalaci 24metrového žulového obelisku o celkové váze přes 150 tun se podíleli američtí inženýři.
V Etiopii znovu vztyčili aksumský obelisk
„Mám radost, že obelisk opět stojí. V této poloze ho nikdo nepamatuje. Zřítil se dávno před příchodem Italů,“ uvedl etiopský premiér Meles Zenawi. Slavnosti se účastnili i zástupci Itálie. Podle etiopské vlády je vztyčení obelisku milníkem ve vztazích obou zemí.
Zabavení aksumského obelisku nařídil v roce 1937 italský diktátor Benito Mussolini. Sloup byl vztyčen v Římě jako válečná kořist z italské invaze do Etiopie, zahájené v roce 1935. V roce 1947 se Itálie sice zaručila OSN, že odevzdá veškerý majetek získaný v Etiopii, ale trvalo přes půl století, než začala své sliby pomalu naplňovat. V roce 2002 Řím konečně souhlasil s vrácením obelisku a italská vláda nakonec zaplatila i miliony dolarů nákladů na dopravu a vztyčení pomníku na původním místě v Aksumu.
V průběhu staletí byl obelisk několikrát úmyslně i neúmyslně poškozen. Ještě v Aksumu ho poničili při lokálních nepokojích muslimští bojovníci. Itálie ho sice zrestaurovala, v Římě však do obelisku udeřil blesk a památka zřejmě utrpěla také neustálým vystavením výfukovým plynům automobilů.
S opětným vztyčením v Etiopii se čekalo několik let, protože badatelé v Aksumu potřebovali dostatek času na prozkoumání nově objevených pohřebních komor a královských galerií z doby před naším letopočtem. Britský historik Richard Pankhurst, který se značně zasazoval o navrácení historického artefaktu, označil dnešní obřad za významný signál zlepšování vztahů mezi Etiopií a Itálií.
Aksumská civilizace na území dnešní Etiopie kvetla od 3. století před naším letopočtem až do 8. století našeho letopočtu a je považována za kolébku etiopské civilizace. Ve své době se prý řadila mezi čtyři světové velmoci společně s Římem, Čínou a Persií a vyvážela slonovinu, zvířata, textilie, zlato, šperky a koření na římské, arabské a indické trhy. Podle tradice, na niž odkazují členové etiopské ortodoxní církve, byla v aksumském chrámu uložena i biblická archa úmluvy s deskami s desaterem přikázání, které sem přivezl Menelik I., syn královny ze Sáby a krále Šalamouna.