V čele Rumunska stanul etnický Němec Iohannis, slibuje boj s korupcí

Bukurešť – Boj s korupcí, vybudování silného národa a dobré vztahy s USA a Evropskou unií, zejména s Německem. To jsou hlavní body inauguračního projevu nového rumunského prezidenta Klause Iohannise, který dnes složil přísahu v parlamentu a ujal se úřadu. Etnický Němec a bývalý starosta města Sibiu byl zvolen prezidentem v listopadových volbách, které označil za triumf demokracie po 25 letech od pádu komunismu. Funkce se ujal symbolicky skoro na den přesně právě čtvrt století let po svržení diktátora Nicolae Ceaušeska.

Ve druhém kole porazil 55letý Iohannis v polovině listopadu favorizovaného sociálnědemokratického premiéra Victora Pontu. V čele státu nahradí Traiana Baseska, který odchází po deseti letech ve funkci.

„Velká očekávání znamenají více odpovědnosti, více snahy a uvědomění. A také více práce od každého. A já jsem první, kdo je k tomu připraven,“ prohlásil Iohannis. Pozornost na sebe upoutal jako starosta Sibiu, někdejší metropole transylvánských Sasů. Do této funkce byl poprvé zvolen v roce 2000 a s přehledem vyhrál i troje následující volby. Velkou měrou se zasloužil o obnovu a rozvoj města, které se stalo pod jeho vedením jednou z nejatraktivnějších turistických destinací. Společně s Lucemburkem bylo Sibiu (německy Hermannstadt) vyhlášeno evropským hlavním městem kultury pro rok 2007.

3 minuty
Nový rumunský prezident chce hlavně bojovat proti korupci
Zdroj: ČT24

Němci žijí na rumunském území již déle než 800 let. Před druhou světovou válkou žilo v Rumunsku podle odhadů kolem 800 000 Němců, především v Sedmihradsku (Sasové, potomci kolonistů z 12. a 13. století) a v Banátu (Švábové, potomci kolonistů z 18. století). Po válce bylo mnoho Němců ze země deportováno a počet rumunských Němců za komunistické vlády rychle dále klesal v důsledku masivní emigrace, které někdejší komunistický diktátor Nicolae Ceaušescu nebránil, ale nechal si za ní platit.

Po pádu komunismu v roce 1989 se z Rumunska vystěhovalo do Německa podle odhadů 100 tisíc lidí hlásících se k německému původu. Nyní čítá německá komunita v Rumunsku asi 36 tisíc lidí. Iohannis se rozhodl zůstat, aby pomohl svému rodnému městu. Do Německa ale v roce 1992 odjeli oba jeho rodiče.

Rodák ze Sibiu (narozen 13. června 1959) Iohannis byl šéfem Demokratického fóra Němců v Rumunsku, poté vstoupil do Národní liberální strany (PNL), kterou od letošního roku vede. Na podzim 2009 po pádu vlády jej navrhla opozice na premiéra, po zdlouhavém handrkování z toho ale definitivně sešlo po porážce sociálnědemokratického kandidáta Mircey Geoany v prezidentských volbách současným prezidentem Baseskem.

Kvůli podezření ze střetu zájmů ale bude muset Iohannis v polovině ledna k nejvyššímu soudu, kde mu hrozí až tříletý zákaz výkonu veřejných funkcí. Zastupoval své město na valných hromadách akcionářů dvou firem, jejichž spoluvlastníkem je Sibiu. Rumunský kontrolní úřad v tom ale spatřuje střet zájmů, který odporuje zákonům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 21 mminutami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 55 mminutami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 3 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...