Útočník z Lodže chtěl zabít jakéhokoli politika

Varšava - Muž, který v úterý v pobočce největší polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) v Lodži jednoho člověka zabil a druhého těžce zranil, tvrdí, že ho k činu dohnalo zklamání z politiky. Útočník měl prý na politiky spadeno už dříve. A zatímco pokračuje vyšetřování tohoto případu, polští politici mezi sebou i přes výzvy ke klidu válčí dál.

Muž plánoval akci od začátku letošního roku. Chtěl zabít jakéhokoliv „politika bez ohledu na to, z jaké je strany, aby si sebou nebyli tak jistí“.

Ministr vnitra Jerzy Miller uvedl, že před časem se údajný pachatel vypravil do Varšavy, aby zabil politika ze Svazu demokratické levice. Podle polských médií zřejmě šlo o někdejšího premiéra Leszka Millera. Plány mu ale nevyšly, protože politika nepoznal. Jindy zase přišel před prezidentský palác v centru polského hlavního města a chtěl zabít jiného politika. „K atentátu nedošlo, protože před palácem stálo mnoho příslušníků ochranky,“ řekl ministr vnitra.

Rozhádané Polsko - nikdo s nikým nemluví

Premiér Donald Tusk z liberální Občanské platformy hned v úterý vyzval všechny účastníky veřejného života ke klidu. Zatím ale nic nenasvědčuje tomu, že by příměří v dlouhé válce hlavně mezi Právem a spravedlností a Občanskou platformou bylo na obzoru. Tusk dnes řekl, že „nehodlá podlehnout nenávisti, i když někteří i nad hrobem dokážou hrozit pěstí a urážet druhé“.

Jaroslaw Kaczyński, Tuskův hlavní politický rival, považuje vraždu v Lodži i dubnovou leteckou katastrofu u ruského Smolenska za výsledek nenávistné kampaně proti jeho straně, kterou - jak už několikrát řekl dříve - vede Občanská platforma.

O tom, co udělat s agresivitou v polské politice, chtěl dnes se zástupci jednotlivých stran začít jednat prezident Bronislaw Komorowski. Nicméně Jaroslaw Kaczyński oznámil, že schůzka s hlavou státu je vyloučená. Kaczyński s Komorowským, který ho letos v létě porazil v předčasných prezidentských volbách, odmítá mluvit.

Za partnera šéf Práva a spravedlnosti nepovažuje Komorowského od té doby, co v červenci oznámil, že dřevěný kříž z prostranství před prezidentským palácem nechá přestěhovat na vhodnější místo. Kříž před sídlem hlavy státu vztyčili skauti krátce po letecké katastrofě z 10. dubna, při které u Smolenska zahynul prezident Lech Kaczyński, bratr šéfa opozice, a desítky dalších osobností polského veřejného života. U kříže se modlili lidé, nosili k němu svíčky a květiny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 4 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...