Americké ministerstvo obrany v Afghánistánu promrhalo obří sumy za nesmyslné a předražené rekonstrukční projekty – ať už jde o plynovou čerpací stanici nebo chov vzácných koz z Itálie. Během středečního slyšení v Senátu to uvedl zvláštní inspektor dohlížející na veřejné finance v Afghánistánu (SIGAR) John Sopko. Ministerstvo se ale brání, že obvinění jsou přehnaná.
USA v Afghánistánu promrhaly desítky milionů za nesmyslné a předražené projekty
USA investovaly do rekonstrukce Afghánistánu během války proti Talibanu a po ní již desítky miliard dolarů. Jen oddělení mající na starosti zvláštní investice na rozvoj afghánského hospodářství utratilo podle inspekce za posledních pět let 800 milionů dolarů (20 miliard korun), upřesnil Sopko.
„USA utratily na obnovu Afghánistánu více peněz než kdykoli předtím v historii. Více jsme nevydali ani na rekonstrukci Německa po druhé světové válce. Každý den zde utratíme 28 milionů dolarů,“ řekl Sopko. „Nebyl jsem schopen nalézt důkazy pro to, že by aktivity projektových manažerů amerického ministerstva přispěly k zamýšlenému ekonomickému růstu.“
Chov vzácného plemene koz z Itálie
Část peněz se podle Sopka utratila za nesmysly nebo za předražené projekty. Jedním z příkladů jsou italské kozy, které měly pomoci obyvatelům afghánského Herátu. Pastevci chtěli produkovat na vývoz kašmírskou vlnu. Američané dodali devět zvířat tohoto vzácného plemene a pomohli vybavit laboratoř pro testování kvality vlny. Projekt měl být udržitelný bez státní pomoci. Stál šest milionů dolarů a měl vytvořit 350 pracovních míst. Pak se někde zadrhl a je dokonce možné, že italské kozy s prominentní srstí zahřály Afghánce zevnitř, když jim posloužily jako potrava, řekl Sopko s tím, že téměř neexistuje jakýkoli dohled nad vývojem jednotlivých projektů.
Sopko: Za Afghánistán se utratilo víc než za rekonstrukci poválečného Německa
Dalším příkladem bylo vybudování plnící stanice na plyn pro automobily, která stála 43 milionů dolarů, ačkoli v sousedním Pákistánu prý přijde na nejméně stokrát nižší částku. Běžní Afghánci z ní prý navíc stejně nemohou mít žádný užitek, neboť ani celoroční průměrný plat v zemi nestačí na přestavění benzinového auta na plynové.
Jako příklad plýtvání uvedl Sopko 150 milionů dolarů, které pracovníci Pentagonu utratili za ubytování v luxusních hotelích během doby, kdy investiční projekty v Afghánistánu realizovali.
Horizont ČT24: Afghánistán má problémy s neschopností dárců i korupcí (zdroj: ČT24)
Pentagon na kritiku uvedl, že Sopkem prezentované náklady jsou výrazně přemrštěné, přesná čísla však nedodal. Co se týče hotelů, měly prý pouze běžnou kvalitu; konkrétní přínos kritizovaných projektů však ministerstvo nedoložilo.
Pentagon působí v Afghánistánu od roku 2001, kdy USA zahájily spolu se spojenci útok s cílem svrhnout vládu Talibanu, což se záhy povedlo. Souběžně s bojovou misí probíhala snaha o rekonstrukci země, na níž bylo podle dostupných údajů vyhrazeno přes 100 miliard dolarů.
Afghánské bezpečnostní složky se potýkají s korupcí a mrtvými dušemi
Afghánistán je přitom stále ve válce. V zemi, z níž předloni odešla většina spojeneckých vojáků bojujících proti Talibanu, útočí islamisté přímo v Kábulu, vládní jednotky s nimi bojují o odlehlé venkovské farmy a lidé denně pohřbívají své zabité příbuzné. Velkým problémem vedle neschopnosti zahraničních dárců investovat do obnovy země je i místní korupce.
S tím, jak se mezinárodní mise změnila z bojové na podpůrnou, by měl růst význam afghánské armády. Právě ona má mít odpovědnost za bezpečnost v zemi a za boj s postupujícím Talibanem. Ani přes investované miliardy dolarů se to ale nedaří. Problémy jsou s bojeschopností, dezercemi i mrtvými dušemi.
Afghánské bezpečnostní síly
V jihoafghánské provincii Hílmand zabil Taliban za poslední tři měsíce 700 policistů a ovládá tam 65 procent území. Jednotlivá stanoviště totiž nehlídá tolik lidí, kolik by papírově mělo: Skoro polovina peněz na výplaty patří „neviditelným policistům“, kteří nebyli přítomni na stanovištích. Někteří měli volno, někteří tam zkrátka nebyli. Jejich nadřízení ale přesto pobírali jejich platy.
V registru také zůstávali dávno mrtví příslušníci, jejichž platy šly do kapes velitelům. Policejní šéf uvedené provincie Abdul Rahman Sardžang se po odhalení dušuje, že peníze - v přepočtu 720 tisíc korun - vrátí do rozpočtu vlády a ministerstva vnitra.
Země ale místo těch vymyšlených nutně potřebuje skutečné policisty. Taliban v posledních měsících nabírá na síle. Vyjednavači afghánské vlády, Pákistánu, USA a Číny se proto pokusili o restart mírových jednání - zatím bez zástupců islamistického hnutí.
Pohřeb obětí středečního atentátu v Kábulu