Praha - Poškození rohovky připraví každoročně o zrak na světě zhruba deset milionů lidí. Rohovek od dárců je však nedostatek. Pokusy vytvořit umělou rohovku se dlouho nedařily. Švédští a kanadští vědci teď poprvé vyvinuli náhradu, kterou lidské tělo bez problémů přijalo. Kousek průhledné syntetické hmoty tak může jednou lidem vracet zrak. Častou příčinou slepoty je totiž právě poškození rohovky - tenkého filmu, který pokrývá lidské oko a soustředí v něm paprsky světla.
Umělá rohovka pomůže lidem vrátit zrak
„Zdravá rohovka je čirá a propouští světlo na sítnici oka. Díky tomu lidé vidí. Bohužel se snadno poškodí - vinou infekce, úrazu, podvýživy nebo stárnutím,“ uvedla May Griffith z výzkumného institutu a nemocnice v Ottawě.
Rohovek od dárců není nikdy dostatek a navíc imunitní systém příjemce často cizí orgán prostě odmítne. Proto se vědci snaží vyvinout rohovky umělé. I ty ale tělo složitě přijímalo. Švédští a kanadští vědci jsou teď úpěšní s kolagenem, přírodním proteinem zformovaným do podoby kontaktní čočky. Oko látku nejen přijalo, ale začalo přirozeně vytvářet i nové rohovkové buňky. Metodu už vědci vyzkoušeli také na pacientech.
Operace oční rohovky po Česku:
V České republice mají pacienti na výběr ze dvou umělých očních rohovek. Jsou jimi australský měkký typ a bostonská keratoprotéza. Umělá rohovka se implantuje pacientům, jejichž tělo nepřijímá rohovky od lidských dárců. Nevidomí však musí mít zdravý zrakový nerv a sítnici.
„Bylo to vůbec poprvé, kdy jsme mohli vidět, jak se biomateriál chová při interakci s lidským okem,“ řekl Neil Lagali z univerzity v Linkopingu.
Imunitní systém pacientů přijal naštěstí biosyntetickou rohovku velmi dobře. Čočka z kolagenu prorostla s jejich očima a obnovila se citlivost. Navíc ani nepotřebovali imunosupresiva, která musejí užívat pacienti po transplantaci rohovky od dárce. „Měli jsme pacienty, kteří byli před operací téměř slepí - a teď můžou řídit auto. Postarají se o sebe, vrátili se do práce,“ doplnil Lagali.
Pokud i další testy půjdou stejně dobře, mohly by se nové umělé rohovky k pacientům dostat zhruba za deset let.
V Česku se již několik let úspěšně operuje tzv. australským měkkým typem umělé rohovky. U této transplantace se provádějí dva dvou- až tříhodinové zákroky v odstupu několika měsíců. Operace ale není konečnou stanicí. I kdyby nepřišly pooperační komplikace, pacienti musí svou rohovku do konce života opatrovat jako oko v hlavě.