New York – Humanitární situace na východě Ukrajiny se podle OSN den ode dne zhoršuje. Podle ruských vyšetřovatelů ukrajinská armáda použila zakázané fosforové bomby při útocích ukrajinské armády proti civilnímu obyvatelstvu.
Ruští vyšetřovatelé mají nezvratné důkazy o použití zakázaných fosforových bomb při útocích ukrajinské armády proti civilnímu obyvatelstvu. Ruské agentuře ITAR-TASS to dnes sdělil mluvčí ruského Vyšetřovacího výboru Vladimir Markin. Ruské podezření podle něj potvrdila analýza půdních vzorků, které do Ruska dopravili ukrajinští uprchlíci. „Hlavní správa vyšetřování získala při prověřování bojových prostředků použitých v Doněcké a Luhanské oblasti nezvratné důkazy o tom, že ukrajinská armáda použila proti civilnímu obyvatelstvu zakázané zbraně,“ řekl Markin.
Podle soudní chemické expertízy byly v půdních vzorcích získaných v obci Semenivka a ve městě Slavjansk v Doněcké oblasti zjištěny stopy zplodin hoření zápalné směsi, která slouží jako náplň min a leteckých pum. „Jde fakticky o smrtonosnější variantu nábojů, které se dříve plnily bílým fosforem,“ uvedl mluvčí.
Osoby zasažené touto směsí jsou podle Markina vystaveny psychickému šoku, nevýslovnému utrpení a mučivé smrti. Použití této zbraně zakazuje řada mezinárodní smluv včetně Ženevské konvence o ochraně civilního obyvatelstva v době války z roku 1949. Ruští vyšetřovatelé prý nyní zjišťují konkrétní odpovědnost ukrajinských vojenských velitelů. Podle norem ruského práva i mezinárodních právních norem prý budou pohnáni k odpovědnosti.
Podle agentury Ria Novosti prý Rusko počítá s tím, že materiály poskytnou mezinárodním soudním orgánům k nezávislému posouzení. Podobně federace postupovala i v roce 2008 během vyšetřování trestných činů spáchaných gruzínskou armádou proti obyvatelům Jiří Osetie, píše Ria Novosti.
Rusko obvinilo Kyjev z použití fosforových bomb už několikrát. Naposledy v červnu ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov nařčení důrazně odmítl. K akutálnímu obvinění se zatím vláda oficiálně nevyjádřila.
- OSN považuje fosforové bomby za zbraň hromadného ničení, jejich použití zakazují Ženevské konvence.
Podle OSN je humanitární situace na východě Ukrajiny stále horší
Humanitární situace na východě Ukrajiny se prý den ode dne zhoršuje. Na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil šéf úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí John Ging: „Mluvíme o 3,9 milionu lidí, kteří žijí v oblasti zmítané násilím,“ uvedl Ging s tím, že každý den z míst bojů uprchne asi tisícovka lidí. Od počátku konfliktu zahynulo přes 1 370 lidí, dalších více než 4 000 bylo zraněno, připomíná agentura DPA.
„Je to skutečná válka,“ prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin, jehož země o setkání RB OSN kvůli humanitární situaci na Ukrajině požádala. „Přes mezinárodní ujednání pokračuje Kyjev ve svém vojenském tažení. Ostřelovány jsou rezidenční čtvrti, používány jsou dokonce kazetové bomby,“ dodal.
Podle Čurkina už Rusko přijalo asi 800 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Čurkin také řekl, že Rusko chce do obleženého Luhanska a Doněcka na východní Ukrajině vyslat humanitární konvoj pod záštitou Mezinárodního červeného kříže. Podle OSN jsou však ruská čísla nadsazená, do Ruska se prý uchýlilo necelých 170 tisíc lidí.
Pazderka: Smyčka kolem povstalců se stahuje
„Ukrajinská armáda opakuje, že se sice snaží vytlačit separatisty a dostat je pod kontrolu, zároveň ale, že musí brát maximální ohled na civilisty,“ uvedl zpravodaj ČT Josef Pazderka, podle něhož proto také o Doněcku ukrajinská armáda nemluví jako o cíli, které bude dobývat. Další postup armády nejspíše bude do Luhanské oblasti. „Smyčka kolem rebelů se stahuje,“ myslí si Pazderka. Problémem ale je obsazení právě velkých měst obývaných civilním obyvatelstvem, stejně jako velká prostupnost ruské hranice.
