Riga – Naději na bezvízový styk se zeměmi Evropské unie už v příštím roce dává Ukrajině a Gruzii summit Východního partnerství, který dnes končí v Rize. Při příchodu na jednání to uvedla lotyšská premiérka Laimdota Straujumaová. Cesta ke zrušení víz by měla být součástí závěrečné deklarace, jejíž finální text ještě v noci na pátek dokončovali ministři zahraničí osmadvacítky a šesti postsovětských zemí.
Ukrajinci a Gruzinci možná do EU už napřesrok bez víz
Gruzie i Ukrajina o možnost pro své občany cestovat do Unie bez víz velmi stojí. Podle Straujumaové platí, že pokud obě země letos splní všechna potřebná kritéria, připraví Evropská komise na konci roku ve věci novou zprávu. Na jejím základě by pak mohlo být možné vízovou povinnost zrušit. Podle německé kancléřky Angely Merkelové by obě země měly v této otázce získat na summitu „jasnou perspektivu“. Nejdále je ale, pokud se možnosti cestování týká, Moldavsko, jehož občané do schengenského prostoru víza už asi rok nepotřebují.
Šest let po vzniku programu, který byl spuštěn v roce 2009 v Praze, je stále patrnější rozdílná míra odhodlání někdejších sovětských zemí s EU spolupracovat. Zatímco Gruzie či Ukrajina mají podepsané asociační dohody a usilují o bezvízový styk s EU, Bělorusko, Arménie či Ázerbájdžán na tuto kooperaci kladou jen malý důraz a volí raději spolupráci s Ruskem. EU proto reaguje snahou svůj přístup k partnerský zemím diferencovat.
Donald Tusk, předseda Evropské rady:
„Východní partnerství není soutěží krásy mezi Ruskem a Evropskou unií. Ale řeknu to jasně: Na kráse záleží. Kdyby bylo Rusko trochu měkčí, trochu víc okouzlující, atraktivnější, nemuselo by si možná své nedostatky kompenzovat destruktivní, agresivní a zastrašující taktikou vůči sousedům.“
Na summitu členové Evropské unie jednají o vzájemné spolupráci se zástupci Ukrajiny, Běloruska, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžánu a Moldavska. Téma dalšího rozšíření osmadvacítky směrem na východ ale na setkání zaznít nemá. Předpokládaný hlavní vzkaz, že každá ze zemí programu musí mít možnost si sama suverénně rozhodnout o míře a hloubce své spolupráce s EU, bude možná pro některé z nich nedostatečný.
Český prezident Miloš Zeman před schůzkou poznamenal, že kromě politických deklarací by partnerství mělo všem šesti účastnickým zemím, ať už mají s EU uzavřené asociační dohody či nikoliv, umět nabídnout „konkrétní mechanismy spolupráce“. Připomněl například úvahy o „nové hedvábné stezce“, tedy pozemního propojení Evropy a Číny, a zmínil, že o podobných věcech „nadevropského“ charakteru je možné diskutovat například s Ázerbájdžánem.
Zeman se ve čtvrtek večer sešel s Junckerem, mluvili i o kvótách
Kromě vzájemného oťukávání osmadvacítky a zemí východní Evropy se v Rize už během prvního dne řešily i další problémy. Prezident Zeman například jednal se šéfem Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem o potřebě zvýšit v členských zemích osmadvacítky úroveň investic a také o problému uprchlíků. „Šlo o setkání po zhruba patnácti letech. S Jeanem-Claudem Junckerem pojí pana prezidenta přátelský vztah,“ sdělil mluvčí české hlavy státu Jiří Ovčáček. Své příspěvky na Twitteru doplnil několika fotografiemi, na nichž je uvolněná atmosféra schůzky poměrně patrná.
Problematika řešení masivní migrační vlny je jednou z nejpalčivějších otázek nynější evropské politické debaty. Juncker dlouhodobě podporuje využití kvótového klíče, který by nejzatíženějším jižním zemím EU ulehčil situaci. Komise proto tento měsíc navrhla, že v krizové situaci by byli migranti či žadatelé o azyl rozmístěni do jiných zemí Unie v závislosti na výkonu ekonomiky těchto států, velikosti jejich populace a podobně. Řada zemí, včetně České republiky tento nápad odmítá a také prezident Zeman si podle Ovčáčka myslí, že kvóty nejsou řešením.
V noci na dnešek se také sešli německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem, přestože řecká krize neměla být na pořadu dne. Všichni tři státníci se shodli na tom, že by Atény měly i nadále pokračovat v jednání s věřiteli.