Kyjev - Téměř dva měsíce uplynuly od chvíle, kdy se nad neklidným východem Ukrajiny zřítilo letadlo malajsijských aerolinek. Dnešní zpráva mnoho odpovědí na otázky ohledně jeho zřícení nepřinesla, v průběhu týdnů se ale přece jen objevily mnohé indicie. O údajném sestřelení stroje se ve zprávě nemluví, přestože jde o nejčastěji zmiňované vysvětlení tragédie, při níž přišlo o život 298 pasažérů a členů posádky. Podle expertů letadlo zasáhla ve vysoké rychlosti řada nespecifikovaných předmětů, o raketě se ale dokument nezmiňuje. Ze sestřelení boeingu se navzájem obviňují ukrajinská armáda a separatisté.
Události MH17: Od pádu po vyšetřování
Letadlo na lince Amsterodam - Kuala Lumpur vyletělo ve čtvrtek 17. července ve 12:14. V Malajsii mělo přistát příští den ráno. Po čtyřech hodinách přestal stroj v desetikilometrové výšce komunikovat. Zřítil se nedaleko vesnice Grabovo ve východoukrajinské Doněcké oblasti. Pád nikdo z 298 cestujících a členů posádky nepřežil. Na palubě bylo 12 národností, nejvíce obětí pocházelo z Nizozemska. Svět zaplavila vlna smutku, solidarity, ale i protestů. Z údajného sestřelení stroje se navzájem obviňují ukrajinské úřady a proruští separatisté.
Trosky letadla, těla obětí a jejich zavazadla pokryly plochu 20 kilometrů čtverečních oblasti, kterou kontrolují proruští separatisté. Na ně padlo také hlavní podezření, že mají v sestřelení letadla prsty. Obviněno bylo i Rusko, které údajně rebelům dodalo rakety i potřebnou obsluhu.
Trosky malajsijského letadla
Chybí to nejdůležitější - prozkoumání trosek odborníky na balistiku
První závěry vyšetřování ovšem přinesly spíš více otázek než odpovědí. Podle leteckého publicisty Martina Velka je vyšetřovací zpráva to nejúspornější, co je možno v daném okamžiku říct: „Ponechává to de facto otevřené pole pro veškeré spekulace a dohady. Není jasno, jestli to byla raketa nebo dávka z palubního kanonu.“
Velek upozorňuje na absenci základního kroku vyšetřování - zapojení odborníků na balistiku, bojové hlavice raket a cílovou balistiku, kteří by mohli prozkoumat sestavený vrak letadla a zjistit, z jakého směru byl proražen oněmi vysokoenergetickými úlomky. „Pod kabinou pilota byly vstřely, ale i stopy po vylétnuvším projektilu, což je krajně podivné. Pokud by šlo o protiletadlovou raketu, pronikaly by projektily do letadla zvenčí,“ upozorňuje Velek. Ke sestavení trupu letadla, což je běžným krokem při vyšetřování leteckých nehod, ovšem zatím nedošlo - úlomky boeingu stále leží v polích na místě dopadu.
BUK: Nejčastěji skloňovaný viník má řadu proti
Jedním z konkrétních závěrů expertní komise je to, že se letadlo rozpadlo už ve vzduchu. „Podstatné části letadla zůstaly v kuse. Odborníci, kteří znají účinky sedmdesátikilové hlavice BUK nebo něčeho podobného, tvrdí, že by letadlo bylo rozbito na daleko menší kousky, které by byly rozsety na mnohem větší ploše,“ vnáší Velek pochybnost ohledně využítí střely BUK.
Hypotézu, že nemuselo jít o střelu BUK, nadnesl ve vysílání ČT24 i zbrojní expert Jaroslav Štefec: „Nikdo nezaznamenal dráhu kouře za střelou, kterou za sebou normálně nechává. Navíc kdyby letadlo zasáhla – nebo vybuchla v jeho bezprostřední blízkosti – došlo by k rozmetání trupu. Ale tady došlo pouze k rozlomení trupu při pádu, a to mohlo být způsobeno i aerodynamickými silami při pádu z velké výšky. Neexistují záznamy letu střely, ani ji nezpozorovaly letouny, které se tam v té době pohybovaly.“
Systém BUK je dnes ve výzbroji řady států v postsovětském prostoru, nejmodernějšími verzemi disponuje ruská armáda, pro kterou se stále vyvíjí. Disponují jím ale také ukrajinské ozbrojené síly. Celý protiletadlový systém se skládá z několika pásových vozidel - velitelského vozu, vozidla vybaveného radiolokátorem a dvou druhů mobilních odpalovacích zařízení. Pásové mobilní odpalovací zařízení vybavené radarem přitom dokáže fungovat i nezávisle. Každý odpalovací komplet je vybaven čtveřicí raket s poloaktivním radarovým řízením, které jsou dlouhé zhruba 5,5 metru a váží přibližně 700 kilogramů. Dosahují čtyřnásobku rychlosti zvuku a jejich dolet a dostup se liší podle verze. Nejmodernější střely dokážou zasáhnout cíl vzdálený až 50 kilometrů a letící 25 kilometrů vysoko.
GALERIE
videogallery_469948
Velek: „Hraje se s kartami, které jsou cinknuté z obou stran.“
Východní Ukrajina je kvůli probíhajícímu konfliktu pod bedlivým dohledem řady zpravodajských služeb - je tedy téměř jisté, že některá strana zná úplnou pravdu o pádu stroje. „Problém je v tom, že tady probíhá soupeření na politickém poli. To, co se nehodí, se nezveřejňuje, a naopak - to, co se hodí, se zdůrazní nebo manipuluje až do oblasti lží,“ upozorňuje Velek. Je tak možné, že se svět skutečné důvody smrti 298 lidí nikdy nedozví.
Podívejte se, co se událo ve dnech těsně po pádu letadla i během vyšetřování: