Neapol - V oblasti kolem jihoitalské Neapole, kde před dvěma tisíci let po výbuchu sopky Vesuv zahynuly desetitisíce lidí, dál dřímá nebezpečí v podobě spícího supervulkánu, který by v případě erupce mohl zabít miliony lidí. Skupina italských vědců proto hodlá v této oblasti provést vrt až do hloubky 3 500 metrů a díky sondě monitorovat, jak se chová obří masa roztavené horniny pod povrchem. Kritici ale varují, zkázonosou erupci by mohl vyvolat sám pokusný vrt.
Nad neapolským zálivem leží vulkanicky aktivní Flegrejská pole (Campi Flegrei), v podstatě obří kráter o průměru 13 kilometrů, která jsou dnes obrovskou atrakcí pro turisty. Podle vulkanologů je ale právě tohle místo jedním z těch, kde potenciálně hrozí erupce supervulkánu. Pokud by se tento scénář opravdu naplnil, mohl by výbuch způsobit katastrofu nedozírných rozměrů, protože jde o hustě obydlenou oblast, kde žijí odhadem tři miliony lidí.
Velké škody může napáchat i malá erupce
„Naštěstí je velmi nepravděpodobné, že by v těchto oblastech mohlo dojít k velkému výbuchu, stejně jako se jen zřídka stává, aby do Země narazil meteorit. Na některých místech včetně Flegrejských polí ale mohou i malé erupce, které jsou pravděpodobnější, představovat nebezpečí, protože tam žije hodně lidí,“ varoval Giuseppe De Natale. Ten vede tým odborníků, který chce vulkanickou aktivitu u Neapole měřit.
Ačkoli sondu, kterou by měli vědci vyhloubit poblíž Bagnoli, schválilo vedení Neapole, má projekt stále řadu odpůrců. Dokonce i někteří odborníci totiž tvrdí, že sonda, která má za úkol monitorovat vulkanickou činnost, by naopak mohla erupci vyvolat.
Marco Laporta, vědec
„Je zde riziko, že by vrtání mohlo způsobit posun zemských desek. A pokud by k tomu došlo, spíše než k predikování budoucích problémů by to vedlo k jejich vytvoření.“
De Natale ale tvrdí, že takové obavy jsou neopodstatněné. „Budeme schopni najít i ty nejnepatrnější náznaky budoucí erupce. To je obrovské snížení rizika výbuchu,“ hájí projekt De Natale. O jeho výsledcích však bude možné mluvit nejdříve za dva roky, protože samotné hloubení vrtu bude trvat nejméně 18 měsíců.
Sopečná činnost v okolí Neapole zabíjela už v minulosti
V Neapoli a jejím okolí nejsou sopečné erupce žádnou novinkou. K snad nejznámější z nich došlo v roce 79 n. l. Výbuch Vesuvu tehdy zpustošil několik římských osad v okolí včetně slavných Pompejí a zahubil desetitisíce lidí. Někteří zahynuli ve svých obydlích, jiné smrt dostihla na ulicích v zoufalém pokusu o útěk.
Zatímco Pompeje pohřbil mrak sopečného prachu, obyvatelé nedalekého Herculanea zahynuli pod přívaly horkého bahna. Většina z nich zemřela na pláži, když čekali na lodě, které by je odvezly do bezpečí na druhou stranu zálivu.
Erupce v roce 79 nebyla v oblasti první
Vědci se domnívají, že k sopečné aktivitě Vesuvu docházelo už před osudným zpustošením Pompejí a Herculanea. Samy Pompeje podle některých interpretací vznikly na místě, kde láva z předešlé erupce vtekla do moře a vytvořila pás nové pevniny.
