Kyjev - Rozhodnutí Kyjeva zastavit jednání o přidružení k Evropské unii je pouze taktickou záležitostí, která sleduje výhradně ekonomické zájmy, tvrdí ukrajinský premiér Mykola Azarov. Opozice však označila rozhodnutí za velezradu a předák opozice Vitalij Kličko prohlásil, že vládu je možné vyměnit. K účasti na demonstracích vyzvala i vězněná expremiérka Julija Tymošenková. Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Brusel, že Ukrajinu vydírá.
Tymošenková vyzývá k protestům. Kličko chce vyměnit vládu
Premiér Azarov v parlamentu uvedl, že rozhodnutí vlády je taktika, která sleduje výhradně ekonomické zájmy. Jeho vláda ve čtvrtek oznámila, že zastavuje přípravy podpisu asociační dohody s Bruselem, a zároveň vyzvala k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem.
- „Rozhodnutí pozastavit podepsání dohody s EU bylo obtížné, ale v současné ekonomické situaci Ukrajiny jediné možné. Rozhodnutí bylo dáno čistě ekonomickými důvody a je taktické,“ prohlásil Azarov.
Azarov poslancům zároveň řekl, že vládní rozhodnutí nijak nemění všeobecné rozvojové plány země a že šlo vzhledem k hospodářskému stavu státu o „jediné možné“ řešení. Dále uvedl, že strategickým cílem zůstává Evropská unie.
Mykola Azarov
Kyjev nyní podle ministerského předsedy zaměří své úsilí na to, aby země obnovila obchodní vztahy s Ruskem, hlavním obchodním partnerem a dodavatelem plynu. Podle Reuters se tak Ukrajina vrací ke svému „starému sovětskému pánovi“.
Azarov v parlamentu čelil zlobě opozice, která po členech jeho kabinetu házela papíry. Mnozí poslanci hlasitě skandovali „hanba“ a snažili se tak premiérovi v projevu zabránit. Rozhořčená opozice označila rozhodnutí Azarovova kabinetu za velezradu.
Evropská unie neskrývá nad postupem ukrajinské vlády zklamání, spokojená je naopak Moskva. Kreml Ukrajinu varoval, že sbližování s EU povede k „uzavření dveří“ do Ruska.
- „Slyšeli jsme od našich evropských přátel hrozby určené Ukrajině, a to včetně podpory masových protestů. To je nátlak, to je vydírání,“ vzkázal Putin Evropské unii.
Ukrajinci demonstrují za podpis asociační dohody s EU
Ukrajina patří do Evropy, říká Kličko; Ukrajinci demonstrují
V noci v centru Kyjeva proti rozhodnutí vlády demonstrovaly podle agentury DPA zhruba dva tisíce lidí. Velký odpor vyvolalo čtvrteční rozhodnutí vlády na západě země. Ve Lvově vyšli do ulic vysokoškolští studenti s transparenty „Chci do Evropské unie“, „Revoluci!“ a „Studenti do EU“. Studenti už ve čtvrtek vytvořili koordinační protestní výbor a oznámili, že zahajují kampaň občanské neposlušnosti. Podobné mítinky se ve čtvrtek a dnes po celý den konaly v západoukrajinských městech Užhorod, Luck a Ivano-Frankivsk.
Opačné nálady podle ukrajinských médií převládají na ruskojazyčném jihovýchodě země. Parlament černomořského autonomního Krymu dnes ve zvláštní rezoluci podpořil čtvrteční rozhodnutí centrální vlády o zastavení integrace. „Jde o zcela pragmatický krok, který má odvrátit eskalaci krizových jevů v ekonomice a sociální sféře Ukrajiny,“ uvádí se v prohlášení.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Ukrajincům nově nastoupený západní směr vyhovoval mnohem víc než opětovné pletky s Moskvou. Podle ukrajinské pobočky společnosti GfK asociační dohodu na počátku října favorizovalo trojnásobně více lidí než těch podporujících ruskou celní unii. Jiné šetření z listopadu pro německou televizní stanici DW zjistilo, že s budoucím vstupem země do EU souhlasí 58 procent Ukrajinců. Přitom pro evropskou integraci byla i celá polovina dotázaných žijících na východě země, jenž má tradičně užší vztahy s Ruskem.
Opozice nyní připravuje další protesty, které se vedle metropole mají konat mimo jiné ve Lvově, Doněcku či Charkově. Hlavní demonstraci svolaly největší ukrajinské opoziční strany na neděli, kdy se mají na náměstí Nezávislosti v 11:00 hodin našeho času shromáždit tisíce lidí.
Lidé v centru Kyjeva demonstrují proti rozhodnutí vlády.
Opozice chce svolat protesty souběžně s připravovanými oslavami devátého výročí „oranžové revoluce“ z roku 2004. Ta vynesla k moci Juliji Tymošenkovou, která si dnes přes protesty Západu odpykává sedmiletý trest za překročení pravomocí.
- „Společně můžeme vyslat vzkaz, že Ukrajina patří do Evropy a že bude demokratickým státem,“ řekl protestujícím světový šampion v boxu a šéf opoziční strany UDAR Vitalij Kličko: „A společně také můžeme tuto vládu vyměnit.“
Kličko, který je podle posledních průzkumů v zemi populárnější než současný prezident Viktor Janukovyč, již oznámil, že hodlá na post hlavy státu kandidovat.
Ilustrační foto
Tymošenková, která byla odsouzena k sedmi letům vězení za údajné zneužití pravomocí při uzavření dohody o nákupu ruského plynu, přes svého právníka obyvatelům vzkázala, aby vyšli do kyjevských ulici demonstrovat proti vládě. Sama je prý ochotna vyzvat EU k podpisu asociační smlouvy bez ohledu na svůj vlastní osud, pokud Janukovyč odvolá pozastavení integrace.
- „Vyzývám všechen lid, aby na toto zareagoval jako na státní převrat. Běžte do ulic,“ citoval vzkaz Tymošenkové její právník Serhij Vlasenko.
Brusel odmítá třetí stranu
Emisaři Evropské unie Pat Cox a Aleksander Kwaśniewski o nečekané změně ukrajinského postoje jednají v Kyjevě s poslanci parlamentu. Později hodlají unijní zmocněnci v charkovské nemocnici navštívit vězněnou expremiérku Tymošenkovou.
Eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle plánovanou návštěvu Ukrajiny zrušil. Podle litevského ministra zahraničí Linase Linkevičiuse očekává Brusel od ukrajinské vlády oficiální vysvětlení.
Ukrajinská vláda dále oznámila, že její ministerstvo zahraničí navrhne EU a Rusku vznik třístranné komise, která by se zabývala „obnovou ztracených objemů výroby a obchodních a ekonomických vztahů, rozšířením mezinárodního obchodu a další liberalizací trhu“. O možnosti trojstranných jednání se zmínil i ruský prezident Vladimir Putin.
Ambiciózní balík
Evropská unie však nevidí důvod, proč k jednáním o spolupráci s Ukrajinou zvát Rusko. Mluvčí šéfky evropské diplomacie Catherine Ashtonové připomněla, že chystaná smlouva o přidružení byla dvoustranná. Mluvčí Maja Kočijančičová zdůraznila, že Moskva je pro EU strategickým partnerem, se kterým unie pravidelně konzultuje.
Ashtonová sama ve čtvrtek večer v prohlášení zdůraznila zklamání nad rozhodnutím kyjevské vlády rozhovory přerušit jen týden před plánovaným podpisem asociační smlouvy na summitu Východního partnerství v litevském Vilniusu.
Kočijančičová přesto potvrdila, že ukrajinský prezident Viktor Janukovyč je do litevské metropole i nadále zván. Dále připomněla, že zmrazená smlouva byla nejambicióznějším balíkem dohod, které kdy unie nečlenské zemi nabídla.
Po rozhodnutí Kyjeva, které někteří evropští politici interpretují jako podlehnutí nevybíravému ruskému tlaku, by asociační dohodu ve Vilniusu měly podepsat Gruzie a Moldavsko.
Podrobnosti o Východním partnerství hledejte zde.
Štefan Füle
Füle: Dveře zůstávají otevřené
Füle v Bruselu novinářům řekl, že rozhodnutí Kyjeva odložit podpis asociační dohody neznamená konec smlouvy. Zdůraznil, že Ukrajina si vzala čas na to, aby vyřešila dopad ekonomických a obchodních opatření, která v souvislosti s přípravou dohody vyhlásila Ruská federace. Dveře zůstávají otevřené, zdůraznil Füle. „Já předpokládám, že tak, jako respektujeme suverénní rozhodnutí všech našich partnerů, tak i tady najdeme shodu, aby se tyto otázky vyřešily v nějakém časově omezeném termínu,“ prohlásil evropský komisař.
Pokud budou souhlasit členské země unie a Ukrajina do té doby své potíže vyřeší, je podle něj „při pohledu na politický kalendář“ logickým termínem summit Evropská unie - Ukrajina, plánovaný zatím jen předběžně na konec zimy či počátek jara. Füle zároveň připustil, že stále existuje jistá naděje na podpis už za týden na summitu. Ukrajinská strana totiž zatím evropské instituce formálně neinformovala, že podpis v tomto termínu není možný. „Stále zbývá několik dní, nevzdáváme to,“ podotkl.
„Asociační dohoda respektuje právo ukrajinských společností na hluboké a tradiční obchodní a ekonomické vazby s ruskými podniky i trhy s ohledem na standardy tohoto trhu,“ zdůraznil komisař. Například ochranná opatření na straně EU byla domluvena na sedm let, na ukrajinské straně na deset let a v případě automobilového průmyslu na 15 let. V dohodě, která se připravovala několik let, tak není nic, co by z pohledu sousedů Ukrajiny mohlo mít negativní obchodní dopad, poznamenal Füle. Pro ruská opatření vůči Kyjevu proto podle něj nebyl ekonomický důvod.