Turecký parlament v prvním čtení schválil návrh ústavního zákona, který posiluje pravomoci prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Opozice se obává, že kvůli ústavní změně v zemi hrozí rostoucí autoritářství hlavy státu. Pokud změny ústavy definitivně projdou, mohl by Erdogan zůstat ve funkci až do roku 2034.
Turečtí poslanci podpořili změnu ústavy. Podle opozice Erdogan míří k autoritářskému režimu
Zákonodárný sbor začal zákon v prvním čtení postupně schvalovat v pátek, kdy odhlasoval jeho první tři články. Poslední, osmnáctý článek poslanci přijali v neděli pozdě večer. Nyní mají dvoudenní přestávku, po níž zahájí debatu o možných změnách schválené předlohy před druhým kolem hlasování. Definitivně by mělo o důležitém normativním aktu rozhodnout třetí kolo hlasování.
Prezident by mohl zůstat členem strany a vydávat dekrety
Návrh úpravy základního zákona by Erdoganovi umožnil zůstat v úřadu teoreticky až do roku 2034. Kromě toho by směl zůstat členem politické strany a vydávat vlastní dekrety. Parlament by také přišel o možnost dohledu nad výkonem funkce hlavy státu. V případě definitivního schválení ústavního zákona by se prezident mohl vrátit do řad vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), a posílit tak svůj vliv v zákonodárném sboru.
Podle Erdogana jsou změny nutné, aby zabránily do budoucna vzniku křehkých koaličních vlád, které podle něj v minulosti ohrožovaly stabilitu země. Prezident minulý týden dokonce pohrozil, že pokud poslanci navrhované změny neschválí, mohly by se konat předčasné volby.
Pokud poslanci zákon odhlasují, musí reformu ústavy ještě v referendu schválit voliči. Všelidové hlasování by se mohlo uskutečnit ještě letos na jaře. Aby ústava prošla parlamentem, musí pro ni zvednout ruku nejméně 330 z celkového počtu 550 zákonodárců.