Turecko odvolalo svého velvyslance v Rakousku ke konzultacím. Jde o důsledek napjatých vztahů mezi oběma zeměmi. Rakousko v posledních týdnech kritizovalo poměry v Turecku a ústy svých představitelů několikrát vyzvalo k přerušení přístupových jednání EU s Tureckem.
Napětí mezi oběma státy v poslední době roste spolu s tím, jak se množí kritika rakouských politiků na adresu režimu vládnoucího v Turecku. Ankaru rozlítil požadavek rakouského kancléře Christiana Kerna nebo šéfa rakouské diplomacie Sebastiana Kurze z počátku srpna ukončit přístupová jednání EU s Tureckem. Přední poslanec rakouské strany Zelených Peter Pilz později vyzval, aby Vídeň uvalila zbrojní embargo na Turecko.
Reagovali tak na čistky v turecké armádě, státní správě, justici a školství, které turecká vláda zahájila po zmařeném pokusu o puč v noci z 15. na 16. července. Podle kritiků nejsou opatření namířená jen proti strůjcům puče, ale i proti odpůrcům prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Další kaňkou na vztazích obou států se staly titulky na světelném panelu na vídeňském letišti, které hlásaly, že Ankara umožňuje sex s dětmi mladšími 15 let. Staženy byly po intervenci tureckého velvyslance v Rakousku.
Naposledy v pondělí si ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu předvolal rakouského velvyslance, aby vysvětlil, proč byla ve Vídni povolena demonstrace na podporu separatistické turecké Strany kurdských pracujících (PKK).
- Turecko požádalo o členství v Unii již v roce 1987 a od roku 1999 má status kandidáta.
- Vstupní rozhovory s Ankarou zahájila EU v roce 2005.
- Rozhovory byly dlouho zamrzlé mimo jiné kvůli nedodržování svobody projevu a porušování lidských práv v Turecku. Jednání blokoval také Kypr, respektive jeho řecká část, která považuje Ankaru za okupanta severní části ostrova. Obnovení rozhovorů Brusel Ankaře před časem slíbil za pomoc při zvládání migrační krize.
