Thajská expremiérka před soudem kvůli zneužití moci, vinu ale odmítá

Bývalá thajská premiérka Jinglak Šinavatrová se objevila před soudem, kde jí hrozí deset let vězení za nedbalost při zavádění kontroverzních vládních dotací prodeje rýže. Expremiérka, kterou vítala před soudní budovou asi stovka přívrženců, všechna obvinění odmítá a označuje je za politicky motivovaná. Proces začal loni v květnu a potrvá minimálně do listopadu.

Stoupenci Šinavatrové jsou přesvědčeni, že thajská vojenská junta se snaží soudním procesem oslabit vliv bývalé ministerské předsedkyně a vliv její rodiny. Bratr političky, někdejší premiér Tchaksin Šinavatra, byl svržen vojenským převratem v roce 2006.

Šinavatrová musela odstoupit z funkce v květnu 2014 po bouřlivých nepokojích, když ji ústavní soud shledal vinnou ze zneužití moci. Necelé dva týdny po její rezignaci se moci chopila armáda a Šinavatrové bylo zakázáno pět let působit v politice.

Krátce po převzetí moci armádou se začalo hovořit o podvodech souvisejících s vládními dotacemi rýže. Vláda Šinavatrové údajně od farmářů nakupovala úrodu za vyšší než tržní cenu a připravila tím státní pokladnu o 600 miliard bátů (409 miliard korun). Podle kritiků tak Šinavatrová odměňovala své stoupence, avšak ona sama tvrdí, že šlo o snahu pomoci zemědělcům.

Stoupenci bývalé premiérky v hluboce rozdělené zemi kritizují obvinění jako spiknutí tradičních elit, mezi něž armáda a soudy patří. Odpůrci naopak argumentují, že po programu, který expremiérce zajistil popularitu na venkově, zbyly státu hromady neprodané rýže ve skladech a že šlo o hospodářskou pohromu.

Thajsko čelí politické nestabilitě od roku 2006, kdy armáda svrhla premiéra a bratra Šinavatrové Tchaksina. Rod Šinavatrů je velmi populární mezi thajským venkovským obyvatelstvem, ale má četné nepřátele ve městech a mezi příslušníky střední třídy, kteří Šinavatry viní z korupce. Politické strany napojené na miliardáře Tchaksina Šinavatru vítězí v parlamentních volbách od roku 2001. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 35 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 45 mminutami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 1 hhodinou

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
před 4 hhodinami

Američané v Grónsku měli mnoho vojáků i základen. Už dekády se stahují

Americký prezident Donald Trump kritizuje Dánsko, že podle něj neposkytuje Grónsku dostatečnou obranu, a opakovaně vznáší požadavky na získání největšího ostrova světa. USA přitom v Grónsku samy desítky let působily, nejprve aby čelily nacistickému Německu a později Sovětskému svazu. Na ostrově umístily jaderné zbraně a řadu klíčových základen, ale své jednotky začaly po konci studené války stahovat.
před 5 hhodinami
Načítání...