Paříž – Francouzi si připomínají výjimečný útěk z nacistického zajateckého tábora za druhé světové války. Před sedmdesáti lety se během jednoho víkendu podařilo utéct 150 francouzským důstojníkům z tábora na severu Rakouska nedaleko českých hranic. Přípravy si dokonce tajně natočili. Vznikl tak unikátní dokument o životě v lágru. S posledním žijícím účastníkem velkého útěku mluvil zahraniční zpravodaj Petr Zavadil.
Francouzští vězni propašovanou kamerou natočili výjevy ze života za ostnatým drátem a dokonce i kopání tunelu, který jim měl zajistit útěk na svobodu. Film ukrytý ve vlastnoručně vyrobené obuvi se zachoval dodnes a tyto unikátní záběry může vidět i veřejnost. Třicetiminutový záznam života v táboře Oflag 17a v Rakousku se jmenuje Sous Le Manteau (Pod kabátem).
Poručík Jean-Cuene Grandidier byl mezi 5 000 důstojníky, které do tábora nahnali po prohrané bitvě ve Francii. Tehdy mu bylo třicet let. A myslel na jediné – na útěk. „Němci nám zakazovali dřevo, když se jim v táboře něco nelíbilo. Tehdy jsme chcípali zimou, mrzli jsme v našich armádních pláštích a čekali, až to přejde,“ vypráví.
Po čtyřech měsících kopání tunelu takřka na očích německých hlídek patřil k desítkám důstojníků, kterým se za dvě víkendové noci podařilo uniknout. Němci jich vzápětí pár dopadli. Vůbec přitom netušili, co se přesně stalo. „Německé velení tábora pak našemu zástupci při pondělním ranním nástupu mohlo nahlásit: 'Hotovo, plukovníku. Chytili jsme je všechny čtyři!' A přitom tam venku pobíhalo 150 francouzských důstojníků,“ vypráví válečný zajatec Grandidier. Grandidier se dostal až ke spojencům a do Rakouska se na konci války vrátil jako vítěz.
Většinu ostatních uprchlíků Němci nakonec pochytali. Návrat přeživších na konci války nebyl příliš slavný – dva miliony zajatých vojáků připomínali Francouzům porážku z roku 1940. Někteří se radši hlásili k vítězné osvobozenecké armádě generála de Gaulla.
Veteráni o věznění sami příliš nemluvili. I proto přišel člen organizace Paměť a budoucnost Olivier Blazy poměrně pozdě na to, že měl v rodině rovněž bývalého vězně. Teď postupně rekonstruuje potlačovanou historii i okolnosti vzniku tajného dokumentu o kopání tunelu. Třeba to, jak se kamera dostala do tábora v balíčkách s jídlem.
Pierre Waendendries, syn bývalého válečného zajatce:
„Francouzi pochopili, že Němci systematicky rozkrajovali klobásy v půlce, a podařilo se jim to vzkázat rodinám. A tak se součástky kamery pašovaly v okrajích klobás.“
Nacistické seznamy uprchlých vězňů, na kterých nechybí ani jméno Cuene Grandidier, objevil Olivier Blazy teprve letos. A pátrá i po stopách francouzských vězňů, kteří z nacistických lágrů prchali přes české území.
