Damašek - Další rozhovory mezi Sýrií a Izraelem byly odloženy. Podle syrského prezidenta Bašára Asada je to kvůli rezignaci izraelského zprostředkovatele. V Damašku se právě o izraelsko-syrských vztazích koná summit, kde se scházejí nejvyšší politici Sýrie, Kataru a Turecka. Účastní se ho i francouzský prezident Nicolas Sarkozy během své dvoudenní návštěvy země.
„Mělo to být páté kolo (jednání), považované za klíčové… Odloženo bylo kvůli odstoupení hlavního izraelského vyjednávače (Jorama Turbovice),“ řekl Asad. Kromě Asada a Sarkozyho se damašské schůzky účastní katarský emír Hamad bin Chalifa Sání a turecký premiér Recep Tayyip Ergodan.
Podle Bašára Asada Izrael a Sýrie odděleně přišly s nápady týkajícími se principů, za nichž by byly země ochotny zasednout k přímým jednáním. Tento pokrok prý ale zmařilo vnitropolitické dění v Izraeli, kde premiér Ehud Olmert hodlá po zářijových volbách nového předsedy strany Vpřed (Kadima) odstoupit z čela vlády. Olmert čelí obviněním z korupce a z podvodu a část izraelské veřejnosti i jeho spolustraníků už dříve volala po jeho abdikaci.
Syrský prezident neuvedl, kdy lze další kolo izraelsko-syrských jednání zprostředkovaných Tureckem očekávat. „Vyčkáváme, až izraelské volby definují budoucnost této fáze. Chceme mít podporu všech zemí,“ prohlásil Asad. Primární volby strany Vpřed se mají konat 17. září. Případné druhé kolo připadne na 24. září. Pokud Olmertův nástupce ve funkci předsedy této strany dokáže zformovat vládní koalici, mohl by mít Izrael novou vládu v říjnu.
Izrael a Sýrie jsou oficiálně od roku 1948 ve válečném stavu; v roce 1949 podepsaly pouze dohodu o příměří. Izraelsko-syrské mírové rozhovory uvízly na mrtvém bodě před osmi lety. Jejich klíčovým problémem je vrácení Golanských výšin, které Izrael obsadil ve válce v roce 1967 a jejichž část stále ještě okupuje. V roce 2000 jednání ztroskotalo na neshodách o tom, kam až se mají Izraelci ze strategických Golan stáhnout. Tehdejší syrský prezident Háfiz Asad odmítl kompromisní nabídku Izraele na stažení izraelských vojáků za hranici platnou do války v roce 1967 pod podmínkou, že si židovský stát udrží kontrolu nad Tiberiadským jezerem.
