Augšpurk (Německo) - Předseda sudetoněmecké organizace Franz Pany dnes při zahájení 62. sudetoněmeckého sjezdu v bavorském Augšpurku vyzval českého prezidenta Václava Klause, aby se omluvil sudetským Němcům za minulá příkoří, jak to nedávno učinila britská královna Alžběta II. vůči Irsku. Takový krok ovšem Česká republika v minulosti již několikrát udělala. Klaus tento požadavek označil vzhledem ke včerejšímu výročí lidické tragédie za necitlivost a nepoučitelnost.
Pany ve své úvodní řeči připomněl nedávnou návštěvu Alžběty II. v Irsku, které britský panovník navštívil poprvé od osamostatnění Irů od britské nadvlády ve 20. letech minulého století. Šéf sudetských Němců citoval slova královny, která uvedla, že ví o „mnoha věcech, o kterých bychom si přáli, abychom je udělali jinak nebo abychom je vůbec neudělali“.
„Co brání hlavě republikánského státu, jako je prezident České republiky, pronést něco takového nebo podobného směrem k vysídleným a práv zbavených sudetským Němcům,“ prohlásil Pany.
Nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt na sjezdu sudetských Němců připomněl, že slovenský prezident Ivan Gašparovič vyhlásil letošek v jeho zemi rokem karpatských Němců. „Jeho kolegu v Praze srdečně vyzývám k tomu, aby jeden ze dvou roků, které mu zbývají do konce funkčního období, tedy rok 2012 nebo 2013, vyhlásil rokem sudetských Němců,“ vzkázal Klausovi. Pokud tak neučiní on, doufá Posselt, že odvahu k tomu bude mít Klausův nástupce.
Klaus: Chtít omluvu na výročí Lidic je výraz nepoučitelnosti
Prezident Klaus na požadavek sudetských Němců reagoval z pracovní návštěvy Berlína. Uvedl, že žádat omluvu za příkoří na sudetských Němcích v den výročí vyhlazení Lidic je „výrazem mimořádné lidské necitlivosti a nepoučitelnosti“.
Hlava českého státu je přesvědčena, že spory ohledně odpovědnosti za druhou světovou válku a za vše, co s ní souviselo, nelze řešit omluvami. „Omluva vždy měla smysl jako krásné lidské individuální gesto, které člověk dělá ze svého vlastního rozhodnutí. Spory ohledně zodpovědnosti za druhou světovou válku a za všechno, co s ní souviselo, nelze řešit omluvami a už vůbec ne nás, kteří žijeme dnes, tedy po 66 letech,“ míní Klaus. "Všechny dosavadní omluvné výroky z české strany někteří v Německu slyšet nechtějí.“
Klaus s Kohlem udělali tlustou čáru za starými křivdami
Omluvu za historická příkoří, ke které Klause vyzva Pany, obsahovala už Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji, kterou 21. ledna 1997 podepsali v Praze předsedové vlád České republiky a Německa Václav Klaus a Helmut Kohl. Česká strana prosadila, že obě země udělají „tlustou čáru“ za křivdami minulosti a nebudou své vztahy zatěžovat desetiletí starými politickými a právními otázkami.
Čechy zároveň vyjádřily lítost nad bezprávím, které způsobilo nevinným lidem „poválečné vyhánění, jakož i nucené vysídlení sudetských Němců z Československa, vyvlastňování a odnímání občanství“, „a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny“. Německá strana oproti tomu deklarovala odpovědnost Německa za nacistické zločiny a lítost nad utrpením, které bylo způsobeno Čechům.
Havel napsal omluvný dopis ještě jako disident
Tématu se věnoval i Václav Havel, který první smířlivá gesta vůči odsunutým pronesl ještě jako disident krátce před 17. listopadem 1989. V dopise německému prezidentovi vyslovil politování nad touto epizodou společných dějin a svůj názor zopakoval i krátce před zvolením hlavou státu a stál za ním i později. Havlovy výroky o tom, že poválečný princip kolektivní viny byl nemorální a že by se Češi měli odsunutým Němcům omluvit, vyvolaly na vnitropolitické scéně řadu protestů.
Naopak německá strana Havlův přístup k odsunu (Němci označovanému vyhnání) přivítala. V reakci na sílící požadavky sudetských Němců na odškodnění, které v roce 1993 podpořili i někteří nejvyšší vládní představitelé Německa, Havel uvedl, že jakékoli odškodnění za jejich majetek nebude a nemůže česká strana proplácet.
Sudetští Němci byli po druhé světové válce vysídleni z území tehdejšího Československa a většina jich našla nový domov v sousedním Bavorsku. Vysídlování asi třímilionové německé menšiny provázely také násilnosti, které si vyžádaly mnoho lidských životů.
Už předtím byla německá menšina v Československu na základě některých výnosů prezidenta Edvarda Beneše zbavena občanských a majetkových práv v zemi. Zrušení těchto takzvaných Benešových dekretů se sudetští Němci dlouhodobě domáhají, Praha však považuje jejich otázku za uzavřenou.
- Bernd Posselt autor: ČTK, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/78/7784.jpg
- Vypálení Lidic autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2615/261479.jpg
- Václav Klaus autor: Tomáš Krist, zdroj: Isifa/LN http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2630/262918.jpg
- Helmut Kohl autor: Michael Gottschalk, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/20/1990/198924.jpg
- Oficiální fotografie Václava Havla autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2108/210790.jpg
- Odsun Němců autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1639/163882.jpg
- Odsun Němců autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1639/163881.jpg
