Berlín - Ve znamení výzev ke společnému hodnocení dějin a vzájemnému poznávání mezi sudetskými Němci a Čechy se nesl letošní víkendový sudetoněmecký sraz v bavorském Norimberku. Kontroverzní téma takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě byli Němci z českého pohraničí po druhé světové válce zbaveni občanských práv a majetku, zmiňovali představitelé sudetoněmeckého landsmanšaftu a bavorské vlády jen okrajově nebo vůbec. Hlavní sudetoněmecké ocenění obdržel v sobotu jako třetí Čech v historii publicista Petr Uhl.
Mluvčí sudetských Němců Bernd Posselt, jenž formálně reprezentuje všechny sudetské Němce ve světě, a bavorský premiér Günther Beckstein dnes v hlavních projevech potvrdili zájem o usmíření Čechů a sudetských Němců.
Posselt chce komisi pravdy
Posselt se vyslovil pro vznik společné sudetoněmecko-české usmiřovací komise pravdy, která by shromažďovala očitá svědectví o nuceném vysídlování a v níž by zasedli Němci i Češi. Beckstein, jenž se ujal funkce zemského premiéra loni na podzim, velkou část projevu věnoval kulturním a vědeckým iniciativám souvisejícím s problematikou vysídlenců, a potvrdil tak očekávání, že oproti svému předchůdci Edmundu Stoiberovi rétoriku vůči České republice zjemní.
Oba hlavní řečníci přesto krátce zkritizovali takzvaný amnestijní zákon z
května 1946, jenž v Československu umožnil promíjet excesy provázející
poválečné vysídlování sudetských Němců. Dekrety československého prezidenta Edvarda Beneše i amnestijní zákon nicméně sudetští Němci nadále považují za bezpráví a dlouhodobě požadují jejich zrušení. Česká vláda otvírání těchto otázek odmítá s odvoláním na česko-německou deklaraci z roku 1997.
Posselt i Beckstein prohlásili, že zaznamenali vstřícnost k debatě o osudu
sudetských Němců ze strany české vlády. Jmenovali například ministra
zahraničí Karla Schwarzenberga, jenž v minulosti zdůraznil potřebu hovořit se sudetoněmeckými svědky „vyhnání“, ministra školství Ondřeje Lišku a ministryni pro lidská práva Džamilu Stehlíkovou.
K této údajné vstřícnosti už v pátek poznamenala mluvčí českého
ministerstva zahraničí Zuzana Opletalová, že se změnil spíše postoj
sudetských Němců vůči Česku - naopak česká diplomacie své postoje nemění. Rozhovory o odsunu na různých úrovních nelze vydávat za vyjednávání, řekla Opletalová.
"Osmičkový" rok je vhodný k navázání dialogu usmíření
Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franz Pany přesto v sobotu vyjádřil naději, že česká vláda už letos naváže se sudetskými Němci „dialog usmíření“, neboť právě „osmičkový“ rok 2008 je k tomu podle něj vhodnou příležitostí.
Sudetoněmecké krajanské sdružení letos udělilo své ocenění českému
publicistovi a aktivistovi v oblasti lidských práv a práv menšin Petru
Uhlovi. Cenu pojmenovanou po císaři Karlu IV. si podle sudetoněmeckých
představitelů zasloužil svou dlouholetou aktivitou v oblasti ochrany
lidských práv. Uhl, který místo pojmu „odsun“ důsledně používá slovo
„vyhnání“, po převzetí čestného diplomu a medaile řekl, že o křivdách
způsobených sudetským Němcům se málo hovoří jak v Česku, tak v Německu. Naznačil přitom, že poválečné Československo se dopouštělo podobných zločinů, jakých se předtím dopouštěli nacističtí zločinci.
Letošní motto sjezdu znělo „Za domovinu a lidská práva“
Mnohatisícové sudetoněmecké shromáždění se letos konalo pod heslem „Za domovinu a lidská práva“. Ještě před dvěma lety motto srazu znělo „Vyhnání je genocida“. „Posun na letošním 59. sudetoněmeckém setkání je rozhodně cítit ve směru k dialogu, otevřenosti a přátelství,“ řekl bývalý mluvčí české biskupské konference a člen rady Česko-německého diskusního fóra Daniel Herman.
