Rusko posílí jihozápadní křídlo své armády. Je to odezva na zvýšení počtu jednotek NATO v Pobaltí, které schválil nedávný summit ve Varšavě. Ten také odstartoval provoz aliančního protiraketového štítu. V jeho řídicím středisku na základně v německém Ramsteinu natáčel zpravodaj ČT Václav Černohorský.
Středisko protiraketového štítu NATO v německém Ramsteinu zahájilo provoz
Základna Ramstein představuje obrovský organismus. Centrum ostře sledovaného projektu Severoatlantické aliance je ukryto v nenápadné kancelářské budově na okraji největší základny amerického letectva mimo území Spojených států. Jen americké letectvo na ní má přes devět tisíc vojáků.
V rámci velitelství vzdušných sil NATO tu působí pět set lidí, mozek protiraketového štítu má v rukou ale doslova jen několik z nich. „Je důležité zmínit, že jde o politicky kontrolovanou misi, která má jasné příkazy odshora až po hlídku. Každý den tu je ve službě generál, velitel a monitorovací tým,“ říká zástupce náčelníka velitelství vzdušných sil NATO Kevin Huyck.
Monitorovací tým tvoří v danou chvíli tři vojáci, k nimž se do jediné místnosti sbíhají informace od jednotlivých součástí obrany. Kromě velení v Ramsteinu je to radar v Turecku, čtyři lodě kotvící ve Španělsku a radar a raketová základna v Rumunsku. Do dvou let má stejné zařízení přibýt v Polsku.
Celý řetězec ještě před ostrým startem prošel zatěžkávací zkouškou včetně simulace střely blížící se na alianční území. „Cíle, které mohly být zasaženy během cvičení, zahrnovaly vše – od velkých měst přes jakékoli vojenské letiště, přístav, vyloďovací místa používaná NATO pro síly, které mají chránit evropské území NATO na jižním křídle,“ vysvětluje operátor řídicího centra Aaron Felter.
Defenzivní deštník má členské státy bránit proti nebezpečí od takzvaných zlotřilých států – hlavně na Blízkém východě. I v Ramsteinu ale musí odpovídat na stížnosti Ruska, že štít prý míří proti němu. „Tento systém je obranný a není namířen na Rusko,“ odmítá ruské obavy zástupce náčelníka Kevin Huyck.
Kvůli výtkám Kremlu a odporu proti radaru v Česku se pozměnil a zdržel původní plán. Pod velení NATO se štít dostal skoro deset let poté, co s jeho myšlenkou evropští členové Aliance přišli.