Bělehrad - Srbský parlament večer schválil rezoluci, která zavazuje srbské představitele k tomu, aby nikdy nepřijali nezávislost jihosrbské provincie Kosovo. Dokument, předložený srbskou vládou, také výslovně odmítá členství země v EU a v NATO, pokud Západ nezávislost Kosova uzná.
Pro přijetí rezoluce, která se rovněž staví negativně vůči záměru EU vyslat do provincie unijní misi, pokud ji neposvětí Rada bezpečnosti OSN, hlasovalo 220 zákonodárců, proti bylo jen 14 z nich. Schválení tohoto dokumentu se obecně očekávalo, protože mu svou podporu již předem vyjádřila většina parlamentních klubů.
Srbský parlament již letos odhlasoval dvě podobné rezoluce, v nichž odmítl odtržení Kosova.
Hlasování předcházela dlouhá a bouřlivá debata. Srbský premiér Vojislav Koštunica v ní zaútočil na roli Washingtonu v jednáních o Kosovu. „Spojené státy se rozhodly, že již nebudou žádná jednání. Amerika rozhodla, že problém, který začínala řešit Rada bezpečnosti OSN, musí být vyřešen mimo radu,“ uvedl Koštunica v narážce na odmítnutí dalších jednání ze strany USA a EU po krachu nedávné schůzky RB OSN.
„Amerika se otevřeně snaží o zničení mezinárodního řádu,“ dodal předseda srbské vlády, podle něhož je Kosovo příkladem toho, jak se USA, kdysi symbol svobody, změnily v zastánce politiky síly. Znovu prohlásil, že Srbsko jednou provždy odmítá jakýkoli druh nezávislosti Kosova, a to je podle něj „první a poslední slovo Srbska“. Vyzval zároveň kosovské Srby, aby jakoukoli jednostrannou deklaraci nezávislosti většinových kosovských Albánců ignorovali.
V podobném, ale umírněnějším duchu se nesl úvodní projev prezidenta Borise Tadiče, který poslance také ujistil, že Srbsko nikdy nepřijme nezávislost Kosova. Slíbil, že vláda udělá vše pro to, aby Kosovo zůstalo součástí Srbska, ale také pro to, aby Srbsko setrvalo na cestě do Evropy. „Izolací před ostatním světem a válkou nemůžeme ani zachránit Kosovo, ani zajistit ekonomickou perspektivu pro občany,“ upozornil prezident.
Šéf státu zároveň vyjádřil obavu o bezpečnost zhruba stotisícové srbské menšiny v Kosovu. Podle srbské televize B92 prohlásil, že pokud by při případném propuknutí násilí nebyly Srby schopny ochránit mezinárodní síly KFOR, „srbská armáda je v každém okamžiku připravena… se souhlasem příslušných mezinárodních institucí poskytnout pomoc a ochránit ohrožené obyvatelstvo“. Podle agentury Reuters však tato poznámka spíše souvisela s kampaní před prezidentskými volbami, jejichž první kolo se v Srbsku uskuteční 20. ledna a kosovská otázka v nich bude podle pozorovatelů hrát klíčovou roli.
Většinu obyvatel Kosova, 90 procent, nyní tvoří Albánci, kteří požadují úplnou nezávislost oblasti. Srbsko a kosovští Srbové to jednoznačně odmítají, ale Bělehrad místo toho nabízí širokou autonomii. Obě strany jsou přitom neústupné. Kvůli tomu také ztroskotala všechna dosavadní jednání, naposledy 19. prosince i Rady bezpečnosti. Na základě toho vydaly USA a EU společné prohlášení, v němž označily možnost shody o budoucnosti Kosova za prakticky vyloučenou.
Rusko jako hlavní spojenec Srbska ale trvá na tom, že prostor pro další vyjednávání stále existuje. Tadić v této souvislosti dnes v srbském parlamentu sdělil, že se 9. ledna zúčastní nového zasedání RB OSN ke Kosovu.
Nezávislé Kosovo jsou ochotny uznat Spojené státy i většina zemí EU; některé členské státy „sedmadvacítky“ s tím však nesouhlasí. Proti jednostrannému vyhlášení kosovské nezávislosti se stavějí například Slovensko, Rumunsko a Kypr.
Od roku 1999 provincii spravuje OSN. Misi Spojených národů by měla v budoucnu nahradit mise EU, která nedávno rozhodla o tom, že do Kosova vyšle zhruba 1800 lidí.
