Bratislava - Představitelé a sympatizanti neparlamentní Komunistické strany Slovenska (KSS) uctili na hřbitově v Bratislavě památku československého prezidenta Gustáva Husáka. Od narození muže, který stál v čele státu v letech 1975 až 1989 a zemřel jen dva roky po sametové revoluci v 78 letech, dnes uplynulo 100 let. Vzpomínkové akce se zúčastnil také místopředseda KSČM Petr Šimůnek.
Slovenští komunisté zavzpomínali na Husáka
„Myslíme si, že si zaslouží velkou úctu. Patří mu důstojné místo v naší společnosti,“ prohlásil Šimůnek. Tvrdil, že Husák se zasloužil o to, že obyvatelé Československa zažili v 70. a 80. letech jedno z nejlepších období ve svých dějinách. Šéf KSS Jozef Hrdlička zase řekl, že Husák se řadí mezi nejvýznamnější osobnosti ve slovenské historii, a to i vzhledem k jeho podílu na protifašistickém odboji za druhé světové války. „Jeho éru lze označit za nejúspěšnější období dějin Slovenska,“ uvedl. Přiznal ovšem, že za komunistického režimu „došlo k mnoha omylům a chybám“.
Ačkoliv Husák patřil jako hlava státu k předním představitelům tvrdší linie tehdejšího totalitního režimu, Slováci ho podle historiků mezi zcela negativní osobnosti dějin nezařazují. O bratislavském rodákovi se v uplynulých letech na Slovensku prakticky nehovořilo, v tamních médiích se jeho jméno připomínalo hlavně v souvislosti s třenicemi ohledně umístění pamětní desky, kterou ho komunisté chtěli uctít a kterou se jim dosud ve slovenské metropoli instalovat nepodařilo. Důvodem je to, že dosud nedošlo k dohodě ohledně místa její instalace. Místopředseda KSS Pavol Suško poznamenal, že Husákova rodina nepodpořila umístění desky u rodného domu v Dúbravce na okraji metropole.
Rozhovor s Martinem Šimečkou (zdroj: ČT24)
Podle slovenského historika pomohl Husák do funkce Havlovi
Podle slovenského historika Ivana Laluhy prosazoval Husák v závěru roku 1989 Václava Havla na funkci hlavy státu. Obával se totiž Alexandra Dubčeka. Ve federálním parlamentu i po převratu do léta 1990 zůstávalo nezanedbatelné procento komunistů, na něž prý měl Husák stále určitý vliv. „Některé náznaky situace v listopadu ukazují, že byl jedním z tichých iniciátorů toho, aby tato část komunistů volila Havla a přistoupila na kompromis s Občanským fórem. Aby se Dubček nedostal do jeho (Husákovy) funkce,“ řekl Laluha slovenské agentuře TASR. Husák by to podle něj prý byl chápal jako ztrátu smyslu své existence, protože by se bylo ukázalo, že jeho režim byl těch 20 roků nelegitimní a že prohrál boj s Dubčekem. „Oni se v té době strašně neměli rádi,“ dodal Laluha.
na výšku
Husák si podle historika nikdy nepřiznal, že se po většinu svého života mýlil. „Tito lidé, jak jsem je poznal, věřili, že neselhal systém, ale osoby. Jakeš vám řekne i dnes, že v Rusku se to rozpadlo, protože Gorbačov zradil,“ řekl historik, podle něhož Husák možná tušil konec socialismu už od počátku přestavby v Sovětském svazu. Laluha hodnotí posledního komunistického československého prezidenta jako kontroverzní osobnost, u níž se krátká pozitivní období střídala s dlouhými negativními.
Ačkoli byl Husák ve straně dlouhá léta izolován a její nejvlivnější složkou byli tvrdí bolševici kolem Vasila Biľaka, nepokusil se prezident přestavbu využít k posílení svého vlivu v KSČ. Celý život přitom především bojoval o politickou moc a také celý život věřil myšlence diktatury proletariátu.