Sjednocení Německa rozdělilo Postupim na bohatou a chudou

Postupim - I skoro dvacet let po sjednocení Německa je na území bývalé NDR stále výrazně vyšší riziko chudoby. V roce 2009 tam žilo podle poslední zprávy statistického úřadu na hranici nouze skoro dvacet procent obyvatel. Na západě to bylo skoro o polovinu méně. S rostoucí chudobou také úměrně roste podpora extrémním politickým proudům.

Dnešní Postupim tvoří paneláková šeď i okázalé vily. Zeď mezi těmi z východu a západu zde vyrostla až po sjednocení – i když jen pomyslná. Podle průvodce Petera Degenera je teď město určitě nablýskanější. Ale jen někde a jen pro někoho: „Sjednocení přineslo peníze na opravy. Vneslo sem ale taky výraznou společenskou změnu. Na atraktivní místa se přistěhovali bohatí ze západu a jiné to vytlačilo na okraj,“ říká.

Na místě staré vilové zástavby měli podle plánu architektů NDR stát jedenáctipatrové paneláky. Peníze ze západu unikátní čtvrť zachránily, skoupila je západní společenská smetánka. Starousedlíci zůstávají na sídlištích.

Postupim má přes 150 tisíc obyvatel. Lidí tu rok od roku přibývá. Mezi paneláky se ale nikdo nehrne, zušlechťuje se jinde. Jako by tu sídlily dva rozdílné kmeny. Předsudky přežívají i po dvaceti letech jednoty. Tady se říká: Všichni Němci jsou si rovní, ale jen když jsou nazí. A zklamání živí extrémy.

„Krátce po znovusjednocení byl extremismus silnější na západě. Na východě se rozmohl později. Lidé byli v nových spolkových zemích přílišní optimisté, čekali procházku růžovou zahradou a pak se ukázalo, že to nepůjde vůbec tak rychle. Je to znát i ve volbách,“ vysvětluje sociolog z Freie Universität Berlin Richard Stöss.

Hořká volební symbolika je k vidění i v Postupimi. Volit tu půjdou na výročí sjednocení a jednoho z favoritů na křeslo starosty vedla rozvědka Stasi jako spolupracovníka.

Postupim
Zdroj: ČT24