Shromažďování dat bude dál pokračovat, varují americká média

Washington - Americký prezident Barack Obama sice oznámil, že plánuje změnit systém dostupnosti informací od americké rozvědky, podle amerických médií ale shromažďování obrovských objemů osobních dat bude dál nerušeně pokračovat. Obama včera také oznámil, že stav lidských práv v Rusku a kauza Edwarda Snowdena přiměly Washington učinit pauzu v rozvoji vztahů s Ruskem. Právě tato slova ale Moskva považuje za „protiamerickou rétoriku“ a vyvolala v ní údiv.

Reformy, které chce americký prezident v systému dostupnosti informací zavést, podle The New York Times na samotném faktu špehování nic nezmění. Americká rozvědka tak bude nadále shromažďovat data, která pro boj s terorismem nejsou relevantní. Pokud navíc slibovaná opatření zůstanou skryta očím veřejnosti, pak bude podle amerického listu nemožné zjistit, zda jde o skutečnou změnu.

Moskva: Amerika si začala

Na včerejší prohlášení Obamy, že se ruský prezident uchyluje k protiamerické rétorice a ke stereotypům studené války, dnes reagoval i Kreml. Podle šéfa zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexeje Puškova to nebylo Rusko, kdo vyvolal nynější konfliktní situaci ve vztazích s USA. Protiruskou kampaň podle něj vede naopak Washington. „Spojené státy za posledního půldruhého roku podnikly celou řadu protiruských akcí,“ dodal Puškov.

Vladimir Putin
Zdroj: RIA Novosti, Alexei Nikolsky/AP Photo

Průhlednější tajné služby? Obama slibuje revoluci v dostupnosti dat

Americký prezident Barack Obama prohlásil, že jeho novým cílem je poskytovat víc informací o  přísně utajovaných programech vlády. Právě ty se staly zdrojem dosud největší kritiky, která na Obamu padla za dobu jeho působení v Bílém domě. „Nařídil jsem zpravodajcům, aby zveřejnili tolik informací o všech těchto programech, kolik jen bude možné. Už dřív jsme odtajnili bezprecedentní informace o Národní agentuře pro bezpečnost, ale můžeme jít ještě dál,“ uvedl Obama.

Zpravodajské aktivity by odteď měl prověřit nezávislý tým expertů. U speciálního soudu má zároveň působit zmocněnec, který bude činnost Národní agentury pro bezpečnost kontrolovat. Americký prezident prý chtěl celý systém reformovat ještě předtím, než informace pustil do světa bývalý pracovník rozvědky Edward Snowden. „Tento program je důležitým nástrojem k odhalení plánů teroristů, nedovoluje vládě poslouchat telefonáty bez soudního povolení. Ale vzhledem k rozsahu tohoto programu chápu ty, kteří se bojí, že může dojít k jeho zneužití,“ dodal.

Jedním z takových programů je například PRISM, o kterém se svět dozvěděl přes bývalého zaměstnance CIA Edwarda Snowdena. „Pokud věří, že udělal správnou věc, tak se může jako každý Američan vrátit do Spojených států, předstoupit před soud a obhájit se,“ reagoval Obama.

@
Zdroj: ČT24/Vojtěch Rejl

Obama přitom tvrdí, že pokud by chtěl Snowden informaci o sledování internetu a telefonní komunikace americkou rozvědkou zveřejnit, měl k tomu prostor a byl by prý pod ochranou. Teď je ale Snowden v Rusku a i kvůli dočasnému azylu se dostaly vztahy Washingtonu a Moskvy na bod mrazu. A Obama zrušil plánovanou zářijovou schůzku s Putinem. „V našem rozhodnutí neúčastnit se schůzky nešlo jen o pana Snowdena. Jde o to, že v mnoha věcech, ve kterých věříme, že se můžeme posunout, stojí Rusko na místě,“ uvedl americký prezident.

Podle Obamy stojí za ochlazením postoje k Rusku i rozdílný názor na situaci v Sýrii nebo dodržování lidských práv. Kritizoval například kontroverzní zákon zaměřený proti gayům. Že by kvůli němu ale Američané odmítli účast na olympiádě v Soči, odmítá.

Obama teď bude hledat v Kongresu podporu pro alespoň část svých plánů. Zejména republikánští zákonodárci ale s omezováním pravomocí zpravodajských složek nesouhlasí. I Ohlášení těchto kroků ale vidí americká média jako vítězství Snowdenových podporovatelů, kteří po větší regulaci rozvědek hlasitě volají.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEvropa se dívá, ale nic nedělá, tlumočí pohled části Ukrajinců na válku zpravodajka ČT

Označení „press“ nebo modré vesty mohou dle místních přilákat ruské drony, přiblížila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Willoughby práci novinářů na Ukrajině zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. „Dost často jsme oblečeni nenápadně, v černých barvách. Pro bezpečnost děláme maximum, co můžeme,“ sdělila s tím, že bezpečnostní situace se také vlivem intenzivnějšího využívání dronů pro útoky ze strany Ruska zhoršuje. Kromě toho není dle Zasidkovyčové vždy jednoduché dostat se k příběhům místních, jelikož lidé se často s novináři bavit nechtějí. „Říkají často: ‚k čemu to je, celý svět pouze přihlíží a naše příběhy jsou nějaká telenovela, na kterou se celá Evropa dívá, ale nic nedělá‘,“ popisuje zpravodajka. Mnoho lidí ale podle ní naopak chce, aby svět viděl, co se na Ukrajině, která se už roky brání plnohodnotné ruské invazi, děje.
před 21 mminutami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 1 hhodinou

WP: Kennedyho centrum je na pokraji bankrotu

Kennedyho centrum pro múzická umění ve Washingtonu je na pokraji bankrotu a už v úterý by mohlo zavřít. Napsal to v neděli deník The Washington Post s odvoláním na vedení kulturního střediska, jehož vlastníkem je americká vláda.
před 3 hhodinami

Ve švédských parlamentních volbách těsně vede opoziční středolevý blok

Středolevý opoziční blok podle aktualizovaných předběžných výsledků nedělních parlamentních voleb ve Švédsku získal 176 křesel, dosavadní vládní blok 173. Vyplývá to podle agentury Reuters z projekcí švédského volebního úřadu.
před 4 hhodinami

Komunální volby v Dolním Sasku dle propočtu vyhrála Merzova CDU

Nejsilnější stranou se v nedělních komunálních volbách v Dolním Sasku stala Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléře Friedricha Merze, následovaná sociální demokracií (SPD). Vyplývá to z propočtu agentury Infratest dimap, který zveřejnila veřejnoprávní stanice NDR. Obě strany, které jsou i součástí celoněmecké vlády, přitom oproti volbám v roce 2021 oslabily. Strana Alternativa pro Německo (AfD), kterou dolnosaská tajná služba vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, svůj zisk naopak více než ztrojnásobila na 16,5 procenta.
před 6 hhodinami

Švédové volili parlament, pravicová vláda si při sčítání hlasů drží těsný náskok

Parlamentní volby ve Švédsku by mohl těsně vyhrát současný vládní blok premiéra Ulfa Kristerssona, informovala v neděli večer agentura Reuters. Kristerssonova koalice by měla mít o jedno parlamentní křeslo víc než středolevý blok vedený opozičními sociálními demokraty. Volební účast dosáhla podle průběžných údajů 80,4 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Závod s časem. Ukrajina před topnou sezonou opravuje energetickou infrastrukturu

Ukrajinu čeká těžká zima, připustil tamní premiér Serhij Koreckyj. Podle předsedy vlády je však energetika lépe připravena čelit ruským úderům než před minulou zimou. Přesto úřady už teď vyzývají obyvatele, aby se připravili na možné výpadky proudu a tepla. Topná sezona začne za pár týdnů.
před 11 hhodinami

Deset tisíc vyhnaných za jediný den. Znovu se bojuje, Jemenci prchají

Téměř 86 tisíc lidí muselo kvůli obnovení bojů v Jemenu opustit své domovy, napsala agentura AFP. Jen za poslední den jejich počet vzrostl o deset tisíc, uvedla v neděli Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.