Káthmándú – Horolezecká sezona na nejvyšší hoře světa pravděpodobně skončila. Nepálští šerpové totiž odmítli obnovit lezeckou trasu na Mount Everestu, kterou před více než týdnem zničila lavina uvolněná mohutným zemětřesením.
Otřesy půdy, k nimž došlo na konci dubna, utrhly na Everestu několik lavin. Jedna z nich pohřbila celou polovinu základního tábora, usmrtila 19 lidí (čtrnáct šerpů a pět cizinců) a další desítky zranila. Sníh také zasypal stezku přes zrádný ledopád Khumbu mezi základním a prvním výškovým táborem.
Cestovní agentury a horolezci krátce po neštěstí prohlásili, že sezona na Mount Everestu s největší pravděpodobností skončila. Kromě neprůchodnosti cesty poukazovali na to, že provozování rekreační činnosti v zemi těžce zasažené zemětřesením jim připadá neetické.
Od roku 1953, kdy nejvyšší horu světa pokořil šerpa Tenzing Norgay společně s Novozélanďanem Edmundem Hillarym, se z výstupu na Mount Everest stala masová záležitost. Jen v roce 2013 zdolalo horu více než 650 lidí.
Podle známého českého horolezce Radka Jaroše Mount Everest „platí daň za to, že je nejvyšší horou světa a chce tam každý“. „V současné době tam horolezci de facto nelezou. Ti jsou tam v absolutní menšině,“ říká Jaroš.
Zástupce nepálského ministerstva turistiky později ujišťoval, že sezona bude pokračovat, a sliboval opravu poničené trasy. Proti tomu se ale postavili šerpové, kteří odmítli znovu budovat zabezpečení horské cesty. Právě šerpové, kteří tradičně pomáhají turistům s cestou na vrchol jakožto průvodci a nosiči, hrají klíčovou roli také při zajištění žebříků, lan a vybavení potřebného k vyčištění stezky.
Jelikož horolezecké týmy mají na zdolání Everestu čas do konce května, kdy je počasí nejpříznivější, letošní sezona na nejvyšší hoře světa zřejmě definitivně skončí. Bez cesty zabezpečené fixními lany a žebříky totiž nebudou výstupy možné. „Není možné obnovit trasu pro horolezce včas tak, aby se mohli ještě pokusit o zdolání vrcholu,“ prohlásil Kapindra Ráj z organizace, která dohlíží na průchodnost trasy.
Oficiální rozhodnutí ještě nepadlo. Sezona na Everestu přitom předčasně skončila už loni, když dubnová lavina pohřbila 16 nepálských horských průvodců. „Vždy, když se stane katastrofa, v devíti případech z desíti to odskáčou šerpové,“ povzdechl si americký filantrop a aktivista David McGrain.
Nepálská vláda ovšem návštěvníky Mount Everestu potřebuje, protože přinášejí peníze. Například v letošním roce se chce na nejvyšší horu planety podívat 357 lidí, z nichž každý by zaplatil v přepočtu 270 tisíc korun. Pro místní turismus to představuje příjem ve výši téměř 100 milionů korun.
Čeští záchranáři ošetřili v Nepálu přes 250 lidí
Na následky zemětřesení z 25. dubna zemřelo v Nepálu podle posledních zpráv přes 7500 lidí, dalších více než 14 500 lidí utrpělo zranění. Kromě toho otřesy o síle 7,8 stupně srovnaly se zemí řadu horských vesnic a zničily velké množství budov a archeologických památek v nepálské metropoli Káthmándú.
Do oblasti postižené zemětřesením vypravila pomoc i česká vláda. Tuzemský záchranářský tým sestávající z téměř čtyř desítek lékařů, sester a hasičů už ošetřil přes 250 lidí. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) bude současný tým v polovině května vystřídán novým. „Počítáme s nasazením dva krát 14 dní. Počítáme s tím, že by zhruba kolem 16. května došlo ke střídání našich lidí armádním letadlem,“ upřesnil Chovanec, podle něhož by letadlo mělo do Nepálu dodat i humanitární pomoc.
S pomocí Nepálu neváhají ani samotní Češi. Prostřednictvím humanitárních sbírek se u nás zatím vybralo 31 milionů korun. Tuzemské nevládní organizace za tyto peníze nakoupí léky, potraviny nebo provizorní přístřešky.
