Separatisté z Doněcké a Luhanské oblasti vyhlásili nezávislost

• jan

12. 5. 201412. 5. 2014|Zdroj: ČT24

Proruští ozbrojenci

Zdroj: ČT24/ISIFA

Kyjev – Kreml by měl zvážit začlenění „Doněcké lidové republiky“ do Ruské federace, prohlásil jeden z vůdců proruských ozbrojenců v Doněcku Denis Pušilin. Dopoledne přitom ukrajinská média psala, že vedení upustilo od plánu uspořádat referendum o připojení k Rusku. Proruští radikálové už vyhlásili nezávislost Doněcké a Luhanské oblasti. Unie mezitím opět rozšířila sankční seznam. Nově se na něm objevil třeba lídr povstalců ve Slavjansku Vjačeslav Ponomarjov či náměstek šéfa Putinovy kanceláře Vjačeslav Volodin.

SOUHRN DNE: NAPĚTÍ NA UKRAJINĚ

• Výsledky sporných referend: V Luhanské oblasti se prý vyslovilo 96 procent voličů pro státní samostatnost. V Doněcké oblasti podle předběžných výsledků hlasovalo pro samostatnost 89 procent voličů.
• Jeden z vůdců doněckých separatistů Denis Pušilin vyzval Moskvu, aby Doněcko přijala do Ruské federace, další z vůdců ozbrojenců pak vyhlásil válku ukrajinské armádě a požádal Putina o vojenskou pomoc. Luhanští radikálové referendum o připojení k Rusku nevylučují.
• Separatistická referenda zatím nikdo neuznal. Moskva výsledky respektuje, o jejich případném uznání ale Kreml nehovoří. Nereagoval ani na výzvu doněckých separatistů k přijetí do Ruska.
• EU po ohlášení výsledků referenda vyhlásila novou etapu sankcí, které se dotknou 13 dalších osob a dvou společností spojených s ruskou anexí poloostrova Krymu.
• Ukrajinský exprezident Viktor Janukovyč obvinil z exilu své nástupce v Kyjevě z povraždění víc než 300 lidí a označil je za „krvavou juntu“.
• Ve Slavjansku se dál bojuje. Podle ruských médií vojáci z okolních kopců ostřelují obytné čtvrtě Slavjansku minomety, ukrajinská média prezentují situaci přesně naopak.

„Od nynějška je Doněcká lidová republika svrchovaným státem,“ prohlásil Pušilin podle agentury ITAR-TASS s poukazem na výsledek referenda, v němž prý drtivá většina lidí oblasti dala najevo vůli po nezávislosti. „Na základě vůle lidu a v zájmu obnovení historické spravedlnosti žádáme Ruskou federaci, aby zvážila začlenění Doněcké lidové republiky do Ruské federace,“ citovala agentura Reuters Pušilinovo prohlášení. „Lid Doněcka byl vždy součástí ruského světa. Pro nás je historie Ruska naší historií,“ dodal.

Doněčtí vůdci odporu ráno tvrdili, že chtějí sestavit vlastní vládní orgány i armádu. V minulých dnech navíc naznačili, že hned příští neděli by mohlo proběhnout další hlasování – tentokrát s jasnou otázkou přilnutí k Rusku. „Žádné hlasovací lístky se netisknou, nechystá se referendum o připojení k Rusku ani o spojení Doněcké a Luhanské oblasti,“ napsala ale ukrajinská agentura URA-inform s odvoláním na doněckou volební komisi.

Nedlouho po doněckých radikálech vyhlásili nezávislost i separatisté v Luhanské oblasti. Příslušné prohlášení podle agentury ITAR-TASS přečetl „lidový gubernátor“ Valerij Bolotov na shromáždění v centru Luhanska.

Ukrajinista David Svoboda o situaci na východě země:

„Tam, kde po sobě lidé střílejí, kde jeden neví, zda dožije večera, už asi o válku jde. Já bych dění na východě Ukrajiny mírou intenzity přirovnal k takovému trochu surovějšímu Severnímu Irsku. Tam šlo ale o domácí separatistické snahy. Nebýt ruských intrik a ruského tlaku, tak to, co na Ukrajině nyní pozorujeme, se neděje – nebo se děje v míře zanedbatelné. Jde o válku v postmoderním světě, kterou Západ nedokáže morálně uchopit.“

Proruští ozbrojenci

Zdroj: ČT24/ISIFA

Chaotické referendum

Zmatky a chaos provázely celé nedělní referendum. Řada lidí si totiž nebyla jistá, pro jaké uspořádání svého regionu se vyslovuje. Organizátoři ještě před několika dny hovořili o federalizaci země jakožto tématu hlasování. Později se klíčová otázka měla změnit dle krymského vzoru, tedy zda lidé souhlasí s připojením Doněcké či Luhanské oblasti k Rusku.

Výsledná varianta byla nakonec tou s nejméně konkrétním vyzněním: Podporujete nezávislost Doněcké lidové republiky? (V případě Luhanska šlo o „státní samostatnost“.) Podle pozorovatelů tak ani jednoznačné výsledky zprvu nedávaly tušit, jak s nimi separatisté naloží. Dosud za doněcké radikály jednali výrazně proruští aktivitisté Andrej Purgin a Roman Ljagin. Oba prý ale o klíčový vliv během nedělních dohadů přišli. Ljagina prý oponenti v neděli naléhavě žádali, aby výsledky referenda okamžitě vyhlásil. Ljagin to ale odmítl a o svůj post údajně přišel. Informace ale nelze ověřit z nezávislého zdroje.

Už v neděli večer separatisté oznámili, že v Doněcké oblasti odpovědělo kladně bezmála 90 % voličů, na Luhansku šlo podle konečných výsledků údajně o 96 %. Účast v obou regionech byla mezi 75 a 80 procenty.

Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov dnes prohlásil, že Kyjev referendum na východě Ukrajiny neuzná. „Hlasování pod hlavněmi samopalů nebude právně závazné,“ řekl prezident. Případné vyhlášení nezávislosti Doněcké a Luhanské oblasti bude mít podle něj ničivé následky pro tamní ekonomiku, což se negativně odrazí na životě místních obyvatel.

„Referenda zinscenovalo ruské vedení, jehož cílem je totálně destabilizovat situaci na Ukrajině, zmařit prezidentské volby a svrhnout státní moc,“ cituje ukrajinský tisk prezidenta. „Tato propagandistická fraška nebude mít žádné právní následky kromě trestní odpovědnosti jejích organizátorů,“ poznamenal. Kyjev je ale zároveň podle Turčynova schopen jednat s těmi, kteří chtějí vést dialog zákonnými prostředky, nikoliv násilím.

Jan Kysela, ústavní právník

„Slovo 'legalita' určitě nepřipadá v úvahu, protože se ta referenda nekonají na základě žádného právního rámce. Velmi pravděpodobně nepřipadá v úvahu ani slovo 'legitimita', protože aby se mohlo o nějakém legitimním hlasování mluvit, tak by měla být stanovena nějaká základní pravidla, na základě nichž lze testovat, jestli to, co je prezentováno jako výsledek vůle hlasujících, je opravdu výsledek vůle hlasujících. Což se mi zdá, že je v tomhle případě dost sporné.“

Hlasování doprovázela chaotická organizace, neregulérnosti i ozbrojené střety - v Krasnoarmijsku zemřel jeden člověk. Kvůli absenci nezávislých pozorovatelů navíc nelze výsledky objektivně ověřit – tím spíš, že se podle některých zpravodajů objevily pokusy rozdávat lidem lístky s předem zaškrtnutými odpovědmi „ano“. Některé volební komise pak údajně tolerovaly opakované hlasování stejné osoby, která u uren zastoupila chybějící členy rodiny. Podmínkám běžných demokratických voleb mnohdy neodpovídaly ani absence hlasovacích plent nebo průhledné urny, jak na některých místech upozornily agentury. Podrobněji o průběhu referenda ZDE.

Unie rozšířila sankce na další osoby i společnosti

Evropská unie místní referendum neuznává. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) už před schůzkou diplomacie v Bruselu řekl, že místní ukrajinská referenda jsou podle něj irrelevantní a krizi nijak neřeší. Kvůli vypjaté situaci do Kyjeva míří prezident evropské osmadvacítky Herman Van Rompuy.

Ministři zahraničí mezitím rozšířili seznam sankciovaných osob o dalších 13 jmen a 2 firmy spojených s ruskou anexí Krymu. Sankce se od dneška týkají například šéfa ústavního výboru ruské Státní dumy Vladimira Pligina, úředníků ruské imigrační služby odpovědných za urychlené vydávání ruských pasů občanům z Krymu, některých vůdců separatistů a předsedů ústředních volebních komisí, které organizovaly nedělní regionální referenda neuznaná Evropskou unií. Na seznamu je také mladá krymská státní zástupkyně Natalija Poklonská. 
  
Dvě firmy, jejichž zařazení na seznam je signálem změny dosavadního přístupu Unie, jsou společnosti Černomorněftěgaz a Fedosija. Jejich majetek v březnu fakticky zkonfiskovaly mezinárodně neuznané proruské krymské úřady.

Ministři zahraničí Steinmeier (Německo) a Hague (Británie)

Zdroj: ČT24/ČTK/AP

Jakých skupin se sankce doposud týkají:

• ruští politici včetně členů vlády a parlamentu
• vojáci
• pracovníci tajných služeb
• ukrajinští separatisté
• firmy mající profit z krymské anexe

EU dosud sankce vůči firmám, na rozdíl od Spojených států, nepřijímala. Nyní by se sankce měly dotýkat také společností, které například získaly na Krymu majetek původně patřící ukrajinským firmám. Šéfové evropských diplomacií se také budou zabývat možností vyslat na Ukrajinu misi, která by tamním úřadům pomohla s reformou policie a justice.

Francie mezitím oznámila, že bude pokračovat v prodeji svých vojenských lodí Rusku, protože zrušení kontraktu by způsobilo větší škody Paříži než Moskvě. S odvoláním na francouzské diplomatické zdroje to uvedla agentura Reuters.