Luhansk - Na východě Ukrajiny to vře. Proruští aktivisté v Doněcku vyhlásili nezávislou Doněckou lidovou republiku a Vladimira Putina požádali o zásah ruských vojsk. Později se k doněckým aktivistům přidali také proruští demonstranti v Charkově, kteří prý přebírají veškeré pravomoci místního zastupitelstva. Počet aktivistů, hlídkujících před administrativními budovami, nicméně čítá desítky a není jisté, jak silnou podporu má jejich počínání u většinového obyvatelstva. Ukrajinský prezident označil nepokoje na východě země za „druhou fázi ruské speciální operace“. Separatistům pohrozil protiteroristickým zásahem.
NAPĚTÍ NA VÝCHODĚ UKRAJINY:
Proruští separatisté v Doněcku a Charkově vyhlásili vlastní republiku, nezávislou na zbytku země. Doněčtí demonstranti žádají o ruskou vojenskou pomoc, Charkovští pak o dohled nad případným referendem.
Vláda v Kyjevě nátlak aktivistů ostře odmítla a vytvořila protikrizový štáb. Z organizování nepokojů viní Moskvu. Kreml na oplátku vzkázal, že Ukrajina nemá Rusko obviňovat ze svých problémů.
V Charkově se bojovníci proruských organizací pokusili obsadit sídlo místního gubernátora stejně jako v Doněcku. V Luhansku vzbouřenci drží místní kanceláře SBU a zmocnili se skladu zbraní.
Tresty za separatismus budou tvrdší
Ukrajinský parlament má v úterý zpřísnit tresty za separatismus a další zločiny proti státu. Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov v televizním vystoupení pohrozil separatistům, kteří se chopí zbraně, protiteroristickým zásahem. Podle prezidenta koordinuje separatisty ruská tajná služba. „A co je víc nebezpečné - že mají zbraně. To všechno se děje v době, kdy u našich hranic jsou ozbrojené ruské jednotky. Nepřátelé Ukrajiny se snaží zopakovat krymský scénář. Ale my jim to nedovolíme,“ prohlásil Turčynov.
Vláda vytvořila speciální protikrizový štáb, který má protiteroristické operace ukrajinských bezpečnostních složek řídit. Na východ země se s tímto cílem vydali členové vlády - do Charkova ministr vnitra Arsen Avakov, do Doněcka vicepremiér Vitalij Jarema a do Luhanska tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij spolu s šéfem tajné služby SBU Valentynem Nalyvajčenkem. V Doněcku se snaží situaci řešit i expremiérka Julija Tymošenková, která z východní Ukrajiny pochází.
Proruští aktivisté na východě Ukrajiny v neděli obsadili sídlo místního gubernátora v Doněcku. Skupina ozbrojených mužů se taky pokusila obsadit zdejší sídlo regionální televize. Policie ale médium střelbou ubránila. „Stál jsem u okna a viděl jsem, jak sem míří asi pět aut. Vyskákali z nich lidi a okamžitě, bez jediného slova začali střílet. Pak si násilím rozrazili cestu a mířili dovnitř. Tou dobou, kdy už se začalo střílet, jsem se přesunul od okna pryč a zbytek jsem neviděl,“ popsal incident kameraman Serhij Čornyj.
Aktivisté na východě země vyhlásili Doněckou lidovou republiku. Sněm požádal ruského prezidenta o „vstup dočasného mírového kontingentu“. Žádost byla přijata jednomyslně, za volání „Hurá!“ a „Putine, pomoz!“. „Jsme připraveni bojovat za své ideje, za naše ideály, ale bez vaší podpory, bez podpory Ruska, bude těžké, abychom sami odolali kyjevské juntě,“ praví se v žádosti.
Referendum, nebo smrt
Poslanci oblastního sněmu chtějí do 11. května vyhlásit referendum o připojení k Rusku. „Referendum je nevyhnutelné. Bude se konat, i kdybychom tu všichni měli zemřít. Slibujeme lidem, že hlasování na jihovýchodě bude. Na to dávám své slovo. A volby se nebudou konat před referendem, ale až po něm,“ řekl vrchní velitel samozvané Jihovýchodní armády Oleksandr Relke. „Nemyslím si, že by měl nastoupit krymský scénář. Doněck je přece jen v jiném postavení – neměl žádnou autonomii a nějaký sněm proruských aktivistů, to není totéž co autonomní krymský parlament,“ prohlásil politolog Bořivoj Hnízdo s tím, že ruský prezident podle něj hraje o vliv na celé Ukrajině. „Jeho zájmem není štěpit Ukrajinu po kouskách,“ míní politolog. Cesta k diplomatickému řešení ještě podle Hnízda není uzavřena.
Ondřej Soukup, komentátor Hospodářských novin
„Vyjednáváním může ukrajinská vláda řešit situaci jen těžko, zašlo to příliš daleko. Skupiny, které nepokoje vyvolávají, jsou natolik radikalizované, že už asi vyjednávání nic nepomůže. Maximálně může nastat nějaká kombinace silového a vyjednávacího řešení. Obsazování budov probíhá zhruba každou druhou neděli. Doněcká administrativa byla obsazena přinejmenším pětkrát.“
Neuklidňuje se ani situace v Luhansku. „V současné době je budova SBU zablokována demonstranty. Neznámí lidé, nacházející se uvnitř budovy, se podle posledních informací zmocnili zbrojnice a zbraní,“ citovala agentura Interfax z úředního prohlášení. Místní policisté jsou podle ní v pohotovosti. „Je známo, že takzvaní ruští turisté jezdí do Ruska provokovat různé střety mezi ukrajinskými a proruskými aktivisty, vyvěšují ruské vlajky. To je i případ Luhansku. Rusové tam přijeli z Rostova, aby demonstrovali, že si tamní Ukrajinci přejí připojení k Rusku,“ podotkl spolupracovník Aktuálně.cz Jiří Just.
V druhém největším ukrajinském městě Charkově se podle ministra vnitra Arsena Avakova ještě odpoledne dařilo sídlo oblastní správy „zcela osvobodit od separatistů“, kteří budovu v neděli obsadili. Později ale separatisté napodobili Doněck a také zde vyhlásili autonomní republiku.
Oznámili, že jako „alternativní poslanci“ přebírají exekutivní pravomoc zastupitelstva, do objektu gubernátora se jim ale zatím proniknout nepodařilo. Rusko chtějí požádat, aby dohlíželo nad předpokládaným referendem. Tomuto kroku podle agentury Unian předcházel střet mezi proruskými radikály a skupinou prozápadních demonstrantů, kteří chtěli v centru Charkova uspořádat mítink za zachování jednotné Ukrajiny.
Jaceňuk: Rusko chystá intervenci
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk sliboval nepřipustit takový vývoj, který by mohl vést k ruskému vojenskému zásahu a odtržení jihovýchodní části Ukrajiny podle krymského scénáře. Poloostrov Krym anektovalo Rusko minulý měsíc. Kyjev z odpovědnosti za vyhrocení nepokojů obvinil šéfa Kremlu Vladimira Putina.
„Všem je naprosto jasné, že se naplňuje protiukrajinský plán. Plán destabilizace situace, plán vedoucí k tomu, aby cizí vojska překročila hranici a obsadila ukrajinské území. Nedopustíme to,“ prohlásil ukrajinský premiér na úvod zasedání vlády. „(…) výzvy k federalizaci jsou pokusem zničit ukrajinskou státnost a scénářem, který napsalo Rusko. Cílem je rozdělit a zničit Ukrajinu, přeměnit část Ukrajiny v zotročené území pod ruským diktátem,“ varoval premiér Arsenij Jaceňuk. Moskva podle něj své vojáky nestáhla a ruské jednotky se dál soustřeďují v třicetikilometrové vzdálenosti od ukrajinských hranic.
Bořivoj Hnízdo, politolog
„Ukrajinští představitelé musejí dát nějakým způsobem najevo, že chtějí Ukrajinu jednotnou s občany, kteří mají naprosto stejná práva. Tlak by mohl být z jejich strany větší. Myslím, že otázka federalizace, i když je problematická, je v podstatě správná, protože když mluvíme o funkční federaci, tak ta pomáhá stabilitě země. Lepší než dávat autonomii nějakým regionům. Bohužel si nejsem jistý, jestli si Putin představuje tento typ federace. Ruská federace není zrovna čítankovým příkladem.“
Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov zrušil kvůli nepokojům dnešní cestu do Litvy, kde začíná konference předsedů parlamentů zemí Evropské unie.
Putin dnes navštívil sídlo ruské tajné služby FSB, kde varoval před hrozbou, aby Západ nezneužil ruské nevládní organizace k „destruktivním účelům“ po ukrajinském vzoru. Doporučil ale „jasně rozlišovat mezi legálními opozičními aktivitami a extremismem“.
EU je děním na východě Ukrajiny „znepokojena“
Evropská unie se v první reakci na východoukrajinské události omezila na prohlášení, že situaci se znepokojením sleduje. Podporuje ukrajinskou suverenitu a územní celistvost. Před novináři to zdůraznila mluvčí evropské diplomatické služby Maja Kočijancičová. Zda se Unie chystá spustit třetí fázi sankcí, mluvčí neuvedla.
Podle českého prezidenta Miloše Zemana by v případě, že se Rusko pokusí anektovat východ Ukrajiny, měla Unie sáhnout k nejostřejším sankcím. Vojska NATO by pak mohla vstoupit do země, řekl Zeman v neděli v Hovorech z Lán na ČRo.
Kišiněv na nohou, požádá Putina o pomoc?
Demonstrace odpůrců i příznivců Ruska se o víkendu konaly taky v moldavském Kišiněvu. Moldávie má totiž problém podobný Krymu – Podněstří v roce 2006 na základě referenda vyhlásilo nezávislost a chce se připojit k Rusku. Území s půl milionem obyvatel je sevřeno mezi Moldavskem a Ukrajinou a krymský zábor vidí jako novou šanci k osamostatnění.
Vůdce separatistického Podněstří Jevgenij Ševčuk už dnes vzkázal, že Moldavsko by se s Podněstřím mělo „civilizovaně rozvést“ po vzoru Česka a Slovenska. Ruskojazyčné území, jehož samostatnost se zatím zdráhá uznat i Moskva, se od Moldavska odtrhlo a existuje jen díky finanční a vojenské pomoci Ruska.
