Brusel – Francouzské úřady budou při řešení problémů s vyhošťováním zahraničních Romů postupovat citlivěji. Po setkání ministrů zahraničí EU to řekl šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. Postup Francie při vyhošťování Romů pobývajících ve francouzských ilegálních osadách kritizovala řada států unie.
Kroky Francie, která letos vyhostila již několik tisíc Romů ve jménu zajišťování práva a pořádku, si vysloužily ostrou kritiku z různých stran. Ve čtvrtek za to Paříž kritizovali europoslanci v rezoluci, která požaduje bezprostřední zastavení těchto akcí. Francouzský ministr pro přistěhovalectví Eric Besson v reakci ale vyloučil, že by Francie od své politiky vyhošťování jakkoli ustupovala, „byť jen o milimetr“.
„Ta diskuze a vzrušení kolem toho způsobilo, že… se v tom bude mnohem citlivě postupovat,“ podotkl Schwarzenberg. Nasvědčují tomu podle něj zprávy, které z Francie má. Na dotaz, zda si myslí, že ještě může EU na Francii kvůli vyhošťování víc tlačit, řekl, že zřejmě jen těžko.
Od začátku roku Francie vrátila už několik tisíc Romů bez patřičných povolení k pobytu zpět do jejich vlasti. Jen za poslední měsíc vyhostila do Rumunska a Bulharska asi 1 000 Romů.
Kritici za tím vidí snahu vlády a prezidenta Nicolase Sarkozyho odvést pozornost od jiných kontroverzních témat, jako je důchodová reforma, a reagovat tak i na nízkou voličskou podporu. Kroky francouzských úřadů vůči Romům ale podporuje i přes nedávné demonstrace podle průzkumů více než polovina Francouzů.
V unijní diplomatické službě by mohli převažovat lidé ze Západu
Schwarzenberg se vyjádřil i k současným debatám o vznikající unijní diplomatické službě. „Trochu se obáváme, my a některé sousední země, že v tomto servisu bude převažující zastoupení občanů ze západní Evropy, méně už ze střední či východní Evropy,“ řekl. „To by do budoucna vytvořilo disproporci,“ dodal.
Podle diplomatů se na pozice evropských velvyslanců zatím nejspíš žádný z Čechů, kteří o to usilovali, nedostal. Další řízení ještě probíhají či budou následovat. Jednu z deseti nejvyšších manažerských pozic ve vznikající zahraniční službě EU se snaží získat Jiří Šedivý, současný náměstek generálního tajemníka NATO. Šedivý je též v novém poradním týmu ministra obrany Alexandra Vondry.
