Teterow – Herta Botheová, nejdříve členka ženské odnože Hitlerjugend Svazu německých dívek, později německá dozorkyně z několika koncentračních táborů za druhé světové války. Kdo by řekl, že z původní kariéry zdravotní sestry přesedlá Botheová, přezdívaná „sadistka ze Stutthofu“, na jednu z nejhrůznějších pozic v dějinách. Když v polovině října 1942 přijala místo dozorkyně v koncentračním táboře Ravensbrück na severu Německa, byla už náplň jejího života jasná. Vystřídala ještě několik dalších koncentračních táborů, ovšem vždy brutálně týrala vězeňkyně, mlátila je dřevěnou tyčí a střílela po nich pistolí. Za své činy ale žádnou vinu necítí.
Sadistka ze Stutthofu mlátila vězeňkyně dřevěnou tyčí
Po několikatýdenním výcviku v Ravensbrücku byla převelena do tábora Stutthof u polského města Štětín. Odtud odešla do pobočného tábora u polské Bydhošti. V lednu 1945 se spolu s vězeňkyněmi z několika táborů na území Polska přesunula do koncentračního tábora Bergen-Belsen na severu Německa. Zde sloužila jako dozorkyně až do doby, kdy byl tábor britskými vojsky osvobozen. Zejména tady bez slitování mlátila vězeňkyně dřevěnou tyčí a střílela pistolí na ty slabé, nesoucí těžké kontejnery s jídlem.
Botheová ovšem v procesu, který s ní v Bergen-Belsenu začal v září 1945, veškerá obvinění odmítla, nikdy prý nikoho nebila holí ani tyčí a pistoli nevlastnila. Přiznala jen mlácení rukama, a to v případech, kdy se vězeňkyně snažily krást dřevo nebo jídlo.
„Co myslíte tím 'udělala chybu'? Nejsem si jistá, že bych to takto mohla říci. Chybou bylo, že byly koncentrační tábory. Ale já tam musela jít pracovat, jinak bych skončila mezi uvězněnými. To byla moje chyba.“
Botheová byla 17. listopadu 1945 odsouzena na deset let vězení za používání pistole proti vězňům, sadismus a bití. V káznici se seznámila s kontroverzní francouzskou spisovatelkou Savitri Devi, která obdivovala hinduismus a nacismus a byla odsouzena na dva roky za propagaci nacismu. Botheová byla z vězení propuštěna po šesti letech, 22. prosince 1951. Po propuštění se vdala a začala používat příjmení Langeová, usídlila se na severu Německa.
Na posty dozorkyň se dostaly jen oddané nacistky
Podle historiků se na místa dozorkyň vybíraly zejména oddané nacistky. A tím, že odmítly jít do táborů pracovat, jim nic nehrozilo. K dalším známým ženám-dozorkyním v koncentračních táborech patřila třeba Ilse Kochová. Dozorkyně z tábora Buchenwald a manželka velitele několika koncentračních táborů Karla Kocha, zvaná „Čubka z Buchenwaldu“, sadisticky zacházela s vězni. Například nechala zabíjet ty, kteří měli tetování, aby si z jejich odebrané kůže nechala zhotovovat „suvenýry“. V lednu 1951 byla odsouzena na doživotí, v září se potom ve vězení oběsila.
K nejsurovějším katům v sukních patřila Elisabeth Volkenrathová, která proslula pořádáním opileckých orgií, při nichž osobně věšela vězně. Dozorkyně Juana Bormannová, známá jako „žena se psem“, se dívala, jak její cvičení vlčáci trhají na kusy vězně. Obě ženy byly popraveny v roce 1945.