Sevastopol - Ruští vojáci obsadili ukrajinskou vojenskou posádku protivzdušné obrany A-2355 v krymském Sevastopolu. Agentuře Interfax to sdělil jeden z dozorčích, podle něhož ruští vojáci za pomoci armádních vozidel Kamaz prorazili bránu a pokusili se ovládnout záložní stanoviště velitelství taktické skupiny Krym. Agentura Reuters konstatuje, že při útoku nepadl jediný výstřel a nikdo nebyl zraněn. Na posádce slouží 100 ukrajinských vojáků, počet útočníků není znám, podle některých informací jich ale bylo několik desítek. Ruští vojáci už obsadili několik ukrajinských základen a blokují ty, které odmítají složit zbraně.
KRIZE NA KRYMU - HLAVNÍ UDÁLOSTI DNE:
- Posun v řešení krize nepřinesl ani více než hodinový telefonát Baracka Obamy s Vladimirem Putinem.
- Zástupci krymského parlamentu jednají v Moskvě o připojení poloostrova k Rusku, předseda parlamentu oznámil snahu připojit k Rusku celou Ukrajinu.
- Na Krymu je 30 000 ruských vojáků. Ozbrojenci tam ani dnes nepustili misi OBSE.
- Moskva pohrozila, že případné protiruské sankce kvůli Ukrajině nezůstanou bez odpovědi a nakonec postihnou zájmy EU a jejích členů. Totéž se prý týká i NATO.
Podle ukrajinského ministerstva obrany jsou mezi útočníky také kozáci a místní radikálové, odpalující ohlušující granáty. Podle agenutry Unian se ukrajinská posádka zabarikádovala v jedné z budov kasáren; na místě je ukrajinský generál, který se pokouší incident urovnat. Rusové na Krymu obklíčili pět stanovišť ukrajinské protivzdušné obrany, konstatuje Unian.
Deník Ukrajinska pravda poznamenává, že 15 vojenských vozidel Kamaz se vylodilo z plavidla ruské černomořské flotily. Připomíná rovněž, že ruské ministerstvo obrany 5. března prohlásilo, že kromě jednotek černomořské flotily nejsou na Krymu ruští vojáci.
Rusko má na Krymu už 30 tisíc vojáků
Ruská armáda už má nyní na Krymu kolem 30 000 mužů, což přibližně odpovídá počtu obyvatel Kolína nebo Kroměříže. K tomuto údaji dospěla ukrajinská pohraniční služba, která do odhadu zahrnuje jak okupační jednotky, tak příslušníky ruských jednotek trvale dislokovaných na sevastopolské základně podle platných ukrajinsko-ruských dohod. V prvních dnech invaze vyslala Moskva na Krym podle ukrajinských odhadů 16 000 ozbrojenců, kteří se na poloostrově pohybují s plnou výzbrojí, ale bez označení.
Smlouva o pronájmu sevastopolské základny, platná do roku 2042, předpokládá na poloostrově přítomnost 25 tisíc příslušníků ruského vojenského námořnictva, 24 dělostřeleckých baterií s ráží pod 100 mm, 132 obrněných vozidel a 22 vojenských letounů.
Ukrajinci odmítají složit zbraně
Ruští vojáci už obsadili několik ukrajinských základen a blokují ty, které odmítají složit zbraně. Do Kerče, která leží na ukrajinské straně průlivu spojujícího Černé moře s Azovským, už v noci dorazili ruští kozáci s těžkou vojenskou výzbrojí. Ve Feodosiji, kde je dislokován prapor ukrajinské námořní pěchoty, je ukrajinská posádka v obklíčení a vyjednává s ruským velitelem. Na výzvu ke složení zbraní Ukrajinci nereagovali. V obklíčení ruskými vojáky je i ukrajinský raketový pluk v Jevpatoriji na západním pobřeží Krymu. Několik desítek neoznačených vojáků s plnou výzbrojí dopravily na místo ruské nákladní automobily a ozbrojenci se domáhali vstupu do areálu. Když bylo vyjednávání bezvýsledné, ruští vojáci zablokovali všechny vjezdy do kasáren.
V přístupu k ukrajinské námořní základně Novoozerne na západě Krymu ruská armáda potopila vrak protiponorkové lodi Očakov, aby kotvícím ukrajinským plavidlům zabránila ve vyplutí na volné moře.
Další ultimátum?
Podle ukrajinské televize 5 Kanal dali ruští vojáci ukrajinským jednotkám v Sevastopolu další ultimátum: buď do tří hodin opustí své pozice, nebo k tomu budou přinuceny silou. BBC ovšem poznamenává, že jde spíš o válku nervů. Není to totiž první případ takového ultimáta, která se zatím obešla bez krveprolití.
Symbolickou a zároveň výraznou podporu evropským spojencům a současně i vzkaz ruskému prezidentovi mezitím vysílají Spojené státy. Na vojenské cvičení Pentagon poslal do Polska dvanáct letounů F-15 a šest stejných stíhaček společně se dvěma vzdušnými tankery přistálo na litevském vojenském letišti Zonkial.
Do Černého moře pro změnu zamířil americký raketový torpédoborec Truxtun. Kotvit by měl v přístavu Kostanca přímo naproti Krymskému poloostrovu. Američané svůj záměr popírají. Podle nich bylo společné cvičení s bulharským a rumunským námořnictvem naplánované už dlouho před vznikem ukrajinské krize.
Mise OBSE se zatím na Krym nedostala, podle Moskvy si nevyžádala souhlas
Vojenské misi Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) se po neúspěšném čtvrtečním pokusu ani dnes nepodařilo proniknout na okupovaný Krym. Podle sdělení ukrajinského ministerstva zahraničí na jedné z přístupových silnic pozorovatele zastavila hlídka neoznačených ozbrojenců. Asi čtyřicetičlenná mise OBSE se pokusí na Krym dostat znovu. Podle Moskvy chyba OBSE tkví v tom, že si pro misi nevyžádala souhlas ani Ruska, ani proruských krymských úřadů.
Ruské ministerstvo zahraničí v prohlášení obvinilo OBSE, že porušila vlastní pravidla o rozhodování konsensem, když misi vyslala „bez přihlédnutí k názoru a doporučení ruské strany a bez vyčkání na oficiální pozvání od krymských úřadů“. Mezinárodní pomoc při uklidnění situace na Ukrajině může být podle ruské diplomacie užitečná, ale jedině v případě, že bude objektivní - a „kvůli tomu OBSE musí především odsoudit všechny násilné akce demonstrantů z kyjevského Majdanu, uznat státní převrat v Kyjevě za nezákonný“ a přispět ke splnění původní dohody mezi opozicí a mezitím svrženým ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem z 21. února.
