Surovaticha - Během studené války Sovětský svaz vytvářel obří zásoby střel dlouhého doletu. Jeden takový sklad ležel ve vesnici Surovaticha, která leží 400 kilometrů východně od Moskvy. Po podepsání smlouvy o snižování strategických zbraní v 90. letech se ale tato vesnice stala místem, kde se střely zneškodňovaly. Právě ekonomická krize a vysoká cena stavebních materiálů vesničany přivedla k nápadu sáhnout po novém zdroji - vysloužilých raketách. Někteří z nich mají střechu, jiní dům. „Využil jsem, co šlo. Nejdřív jsem je změřil a pak do nich udělal vchody,“ řekl obyvatel vesnice Dmitrij Tarasíc.
Na první pohled je to vesnice jako každá jiná, i s obligátní sochou Lenina. Při bližším prozkoumání se ale ukáže, že domy, přístřešky a garáže tu místní mají vyrobené z neobvyklých materiálů. Pochází ze součástí strategických balistických střel, které byly rozházené po polích a lesích za vesnicí. „Je to velmi odolný materiál. Nevím, z čeho je, snažili jsme se ho ale rozříznout elektrickou pilou a nebylo to vůbec snadné,“ podotkla obyvatelka vesnice Surovaticha Mima Mojsíjevaová.
Rakety obsahovaly výbušniny, a tak se je někteří bojí využívat
Ne všichni vesničané chtějí bývalé rakety využívat jako stavební materiály. Obsahovaly totiž výbušniny, které měly v případě války ničit nepřátelská kapitalistická města. Jiní ale právě kvůli tomu mají rakety za odolný, bezpečný a snadno dostupný materiál, který je - a to je nejdůležitější - úplně zdarma. „Samozřejmě se lidé bojí. Jeden vesničan to použil a jeho soused mu říká, vždyť to je zdraví nebezpečné, to nemůžeš! Co ale máme dělat? Já sám mám třeba zásobník na vodu z části raket a skvěle to funguje,“ vysvětlil starosta Surovatichy Alexander Činjakov.
Na náměstí bude chrlit vodu raketová kašna
Na návsi ale kromě sochy Lenina přibyla novinka - vodotrysk vyrobený z vnitřního pláště raketového sila. Je to nápad starosty. Raketová kašna začne fungovat v létě a další místní dostanou ještě i do parku. Jak je vidět, Surovaticha by mohla sloužit jako příkladná vesnice pro všechny, kteří sní o světě, ve kterém rakety nebudou ničím jiným než fontánou pro zábavu.
Co s nimi?
Američané a Rusové mají na likvidaci jaderného arzenálu sedm let. Jeho údržba a provoz stojí USA ročně v přepočtu asi bilion korun, na likvidaci dávají přibližně dvě miliardy. Rusko čísla kolem atomových zbraní tají: nikdy neřeklo, kolik jich má, kolika se zbavilo, ani co ho to stojí. Z rozebraných jaderných hlavic jde vyrobit palivo do jaderných elektráren. Přeměna je hodně nákladná - s ohledem na cenu udržení arzenálu se ale vyplatí. Podle diplomatických zdrojů ji z velké části platí a realizují Američané - včetně likvidace ruských zbraní.
