Rusko zvažuje větší kontrolu internetu. Novela zákona navrhuje, aby aplikace jako WhatsApp, Viber, Telegram nebo sociální sítě musely pod hrozbou sankcí poskytovat úřadům informace o svých uživatelích. Zároveň ale Moskva odmítá, že by se vydávala čínskou cestou - tedy cestou tvrdé cenzury, která velké množství webů blokuje.
Počítačoví piráti útočí i v Rusku. Moskva se obává jejich průniku do bankovních nebo zdravotnických sítí. Aby ochránila citlivá data, nařídila všem společnostem působícím v zemi jejich uložení na ruských serverech. „Zákon o ochraně osobních údajů jsme v Rusku přijali, ale zahraniční společnosti neplní požadavky našich bezpečnostních orgánů,“ uvedl German Klimenko, poradce ruského prezidenta pro rozvoj internetu.
Klimenko je pro ruskou verzi internetu
Putinovi navrhuje, aby si Rusko vybudovalo vlastní internet. Jeho stávající podoba by podle Klimenka mohla být totiž použita proti Rusku jako zbraň. Nepřátelé by prý zemi od světové sítě odpojili a ta by následkem toho ztratila množství důležitých dat.
Rusko trvá na tom, aby jeho experti měli k datům zahraničních společností přístup - a to včetně identifikace uživatelů. Má to pomoci v boji s terorismem. Podle aktivisty Olega Kozlovského ale úřady chtějí kontrolovat kritiky současné vlády. „U nás bylo v posledním roce několik vln velkých kybernetických útoků na aktivisty, novináře a nezávislé odborníky. Tedy lidi, kteří jsou objektem zájmu ruských úřadů,“ podotkl blogger.
Na zahraniční provozovatele roste tlak, aby se také podvolili. V opačném případě mohou být jejich služby v Rusku zablokovány, jako se to před dvěma měsíci stalo profesní síti LinkedIn. Spoluautorka knihy Boj za ruský internet Irina Boroganová ale upozorňuje, že Rusko už omezilo přístup na milion webových stránek - včetně několika opozičních. „Šlo o politická online média, která publikovala nezávislé informace a komentáře kritické vůči Kremlu,“ zdůraznila Boroganová.
Jak je internet kontrolován jinde?
Řadou zásahů je v tomto směru „proslulá“ zejména Čína. Její úřady kupříkladu v roce 2006 donutily Google, aby přistoupil na cenzurní opatření, a byla spuštěna čínská verze tohoto vyhledávacího gigantu. Po nepokojích v Sin-ťiangu v roce 2009 došlo k zablokování Facebooku, dva roky nato se zákazu dočkal i Twitter. Místo něj teď Číňané využívají sociální síť Weibo.
Na protesty v Hongkongu v roce 2014 reagoval Peking omezením přístupu k fotografické síti Instagram. Ten funguje jen někdy, většinou však nejde nahrát obrázek. Podle serveru GreatFire, který se zabývá internetovou cenzurou v Číně, je stránka blokována z 92 procent.
K zemím s nejtvrdšími cenzurními opatřeními patří nepochybně Severní Korea. V červnu 2016 KLDR oficiálně oznámila, že zablokovala Facebook, YouTube, Twitter a mediální stránky Jižní Koreje. Mimo jiné znepřístupnila stránky se „sexuálním obsahem a weby pro dospělé“.
V Saúdské Arábii jsou oficiálními místy blokovány stránky, které mají „škodlivý, ilegální a útočný obsah nebo vystupují proti islámu“. Přístup je zakázaný i k webům s pornografií. Také je zakázán přístup na weby náboženských menšin v zemi, disidentů nebo politických oponentů. Celkem Saúdská Arábie zablokovala 400 tisíc stránek.
A obyvatelé Kuby, která stále bojuje s nedostatečným internetovým připojením, se ve své domovině mohou připojit pouze na intranet, který kontroluje vláda, a k e-mailu. Dostupné jsou i zahraniční zpravodajské weby jako BBC, El Pais nebo Financial Times. Na univerzitách a ve vládních institucích jsou blokované sociální sítě Facebook a Twitter a stránky jako Yahoo, MSN nebo Hotmail.
