Rusko po 10 letech ukončilo konflikt v Čečensku

Moskva - Rusko s dnešní půlnocí zrušilo přísná bezpečnostní opatření v Čečensku, která tam platila posledních 10 let. Krok má podle agentury Itar-Tass normalizovat situaci v oblasti a pomoci hospodářskému rozvoji. Zákazy nočního vycházení nebo vojenská stanoviště na silnicích Moskva zavedla v roce 1999, kdy do separatistického Čečenska poslala armádu.

„Ředitel Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandr Bortnikov od 00:00 moskevského času zrušil rozkaz označující území republiky za oblast protiteroristické operace,“ oznámily dnes ruské úřady. Podle Moskvy je cílem tohoto opatření dál normalizovat situaci v této oblasti.

Ukončení režimu protiteroristických operací bude znamenat stažení více než 20 tisíc vojáků ministerstva vnitra z Čečenska. Skončí také opatření, která omezovala svobodu médií a některá další práva.

Války v Čečensku

V době rozpadu SSSR vyhlásila skupina čečenských představitelů samostatnost republiky, která trvala od roku 1991 do roku 1994. Žádný stát ale nezávislost Čečenska oficiálně neuznal. V roce 1992 odmítlo Čečensko podepsat přidružovací smlouvu s Ruskou federací, což Rusko neuznalo a v roce 1994 zahájilo první válku. Ta skončila v roce 1996 vítězstvím povstalců.

Druhý konflikt pak vznikl v roce 1999, kdy Rusko zahájilo boj proti čečenským separatistům, kteří obnovili útoky proti ruským jednotkám. Situace se postupně uklidnila, dnes Rusko ukončilo zvláštní režim v Čečensku, čímž v podstatě ukončilo druhou válku.

K ukončení výjimečného režimu už v březnu vyzýval ruský prezident Dmitrij Medveděv. „Situace v Čečensku se v podstatě normalizovala. Život opět normálně běží, staví se moderní budovy, řeší se sociální problémy,“ uvedl tehdy Medveděv. Zdůraznil nicméně, že to neznamená, že by Rusko nadále oblast kvůli hrozbě terorismu nekontrolovalo.

Právě terorismus byl důvodem, proč Rusko v roce 1999 v Čečensku zasáhlo. Tehdy se totiž obnovily útoky čečenských separatistů na ruské síly a orgány v Dagestánu a také útoky proti budovám přímo v Rusku. Prudké srážky skončily v roce 2002. I nadále ale občas dojde v Čečensku k menším atentátům nebo útokům proti vojákům a policistům. Podobná je situace i v Ingušsku a Dagestánu.

Čečenský prezident:

„Čečensko je dnes klidnou a rozvíjející se zemí.“

Rozhodnutí Moskvy už Čečensko uvítalo. Prezident Ramzan Kadyrov uvedl, že je to krok, který pomůže rozvoji ekonomiky. „Úkoly boje s terorismem, stanovené před deseti lety, byly splněny. Čečensko je dnes klidnou a rozvíjející se zemí. Zrušení protiteroristické operace jen napomůže hospodářskému růstu,“ řekl agentuře Interfax.

Mapa Kavkazu
Zdroj: ČT24/Markéta Sandanusová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brazilský Kongres schválil návrh zákona, který by Bolsonarovi zkrátil vězení

Brazilský Kongres v noci na čtvrtek schválil návrh zákona o snížení trestu pro exprezidenta Jaira Bolsonara. Informovala o tom agentura AFP. Bolsonaro si za plánování státního převratu odpykává trest 27 let a tři měsíce vězení, který by se nově mohl zkrátit na dva roky a čtyři měsíce. Zákon ale může ještě vetovat současná hlava státu Luiz Inácio Lula da Silva.
01:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 4 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 6 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 6 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 7 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 7 hhodinami
Načítání...