Rusko po 10 letech ukončilo konflikt v Čečensku

Moskva - Rusko s dnešní půlnocí zrušilo přísná bezpečnostní opatření v Čečensku, která tam platila posledních 10 let. Krok má podle agentury Itar-Tass normalizovat situaci v oblasti a pomoci hospodářskému rozvoji. Zákazy nočního vycházení nebo vojenská stanoviště na silnicích Moskva zavedla v roce 1999, kdy do separatistického Čečenska poslala armádu.

„Ředitel Federální bezpečnostní služby (FSB) Alexandr Bortnikov od 00:00 moskevského času zrušil rozkaz označující území republiky za oblast protiteroristické operace,“ oznámily dnes ruské úřady. Podle Moskvy je cílem tohoto opatření dál normalizovat situaci v této oblasti.

Ukončení režimu protiteroristických operací bude znamenat stažení více než 20 tisíc vojáků ministerstva vnitra z Čečenska. Skončí také opatření, která omezovala svobodu médií a některá další práva.

Války v Čečensku

V době rozpadu SSSR vyhlásila skupina čečenských představitelů samostatnost republiky, která trvala od roku 1991 do roku 1994. Žádný stát ale nezávislost Čečenska oficiálně neuznal. V roce 1992 odmítlo Čečensko podepsat přidružovací smlouvu s Ruskou federací, což Rusko neuznalo a v roce 1994 zahájilo první válku. Ta skončila v roce 1996 vítězstvím povstalců.

Druhý konflikt pak vznikl v roce 1999, kdy Rusko zahájilo boj proti čečenským separatistům, kteří obnovili útoky proti ruským jednotkám. Situace se postupně uklidnila, dnes Rusko ukončilo zvláštní režim v Čečensku, čímž v podstatě ukončilo druhou válku.

K ukončení výjimečného režimu už v březnu vyzýval ruský prezident Dmitrij Medveděv. „Situace v Čečensku se v podstatě normalizovala. Život opět normálně běží, staví se moderní budovy, řeší se sociální problémy,“ uvedl tehdy Medveděv. Zdůraznil nicméně, že to neznamená, že by Rusko nadále oblast kvůli hrozbě terorismu nekontrolovalo.

Právě terorismus byl důvodem, proč Rusko v roce 1999 v Čečensku zasáhlo. Tehdy se totiž obnovily útoky čečenských separatistů na ruské síly a orgány v Dagestánu a také útoky proti budovám přímo v Rusku. Prudké srážky skončily v roce 2002. I nadále ale občas dojde v Čečensku k menším atentátům nebo útokům proti vojákům a policistům. Podobná je situace i v Ingušsku a Dagestánu.

Čečenský prezident:

„Čečensko je dnes klidnou a rozvíjející se zemí.“

Rozhodnutí Moskvy už Čečensko uvítalo. Prezident Ramzan Kadyrov uvedl, že je to krok, který pomůže rozvoji ekonomiky. „Úkoly boje s terorismem, stanovené před deseti lety, byly splněny. Čečensko je dnes klidnou a rozvíjející se zemí. Zrušení protiteroristické operace jen napomůže hospodářskému růstu,“ řekl agentuře Interfax.

Mapa Kavkazu
Zdroj: ČT24/Markéta Sandanusová

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko spustilo další velký denní nálet na Ukrajinu

Rusko opět spustilo velký denní dronový nálet na Ukrajinu, útočí i raketami, uvedlo ukrajinské letectvo. Útok zabil nejméně jednoho člověka v Kyjevské oblasti. Polská armáda oznámila, že kvůli náletu odstartovaly její stíhačky. Denní ruský úder je pokračováním nočních a ranních útoků, které na Ukrajině zabily nejméně jednoho člověka a další lidi zranily.
Právě teď

USA začnou v Íránu ničit elektrárny a mosty, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Írán mezitím pokračuje v útocích v regionu.
06:08Aktualizovánopřed 31 mminutami

V Maďarsku se před volbami vyhrocuje nálada

Předvolební atmosféra v Maďarsku houstne. Ke střetu hlasivek došlo například na mítinku strany premiéra Viktora Orbána v Györu. K jeho účastníkům se totiž chtěli dostat kritici vlády a skandovat hesla proti premiérovi. Naopak vybraná skupina jeho příznivců se jim v tom snažila zabránit.
před 2 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 5 hhodinami

Kubánské úřady propustí přes dva tisíce vězňů

Kuba propustí z tamních věznic 2010 vězňů, oznámila v noci na pátek SELČ tamní vláda. Rozsáhlou amnestii označila za humanitární a suverénní gesto u příležitosti oslav velikonočních svátků. Tiskové agentury ovšem krok dávají do souvislosti s mimořádným tlakem, který na ostrovní režim v poslední době vyvíjejí Spojené státy.
04:02Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Hegseth odvolal náčelníka armádního štábu, píše Reuters

Americký ministr obrany Pete Hegseth odvolal náčelník štábu americké armády Randyho George. S odvoláním na tři představitele Pentagonu o tom napsala agentura Reuters. Hegseth jej ve čtvrtek večer SELČ vyzval k rezignaci. Současný ministr pokračuje v personálních obměnách na resortu, od loňského nástupu do funkce už odvolal více než desítku generálů a admirálů.
před 7 hhodinami

Komise ve Washingtonu schválila přístavbu Bílého domu

Prezident USA Donald Trump obdržel souhlas národní plánovací komise hlavního města Washingtonu pro výstavbu tanečního sálu v Bílém domě, informuje agentura AP. Souhlas dvanáctičlenné komise, která zodpovídá za schvalování výstavby na federálních pozemcích, přichází nedlouho po rozhodnutí federálního soudu. Ten nařídil stavební práce pozastavit, dokud přístavbu neschválí Kongres.
před 12 hhodinami

Ruští vojáci se dostávají do státní správy. Časovaná bomba, míní tamní historik

Současný režim v Rusku se pokouší dosadit některé bývalé vojáky z ukrajinské fronty na vysoké posty – mimo jiné i ve státní správě. Podle ruského spisovatele a historika Borise Akunina, žijícího ve Velké Británii, se tyto snahy Vladimiru Putinovi vymstí, protože velká část vojáků trpí psychickými a jinými problémy. Akunin patří mezi nejznámější ruské autory beletrie. Podrobně se ale věnuje i dějinám. V Česku mu teď vychází kniha o historii ruského státu v době Vladimira Iljiče Lenina a Josifa Vissarionoviče Stalina. V Rusku jsou jeho díla zakázaná. Hrozí mu tam patnáct let vězení. Rozhovor s historikem vedla redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.
před 12 hhodinami
Načítání...