Moskva - Ruský opoziční předák Sergej Udalcov stráví dva měsíce v domácím vězení. Rozhodl o tom soud v Moskvě. Zapovězení volného pohybu platí zatím do 6. dubna. Nařízení má za cíl Udalcova úplně izolovat od veřejnosti a zahrnuje i zákaz používání telefonů, internetu a poštovních služeb. Udalcov a další představitelé opozice čelí obvinění v souvislosti s loňskými protesty. Hrozí jim až deset let vězení.
Ruská opozice v defenzivě: domácí vězení, Sibiř, hladovka
Soud k verdiktu o domácím vězení dospěl poté, co si prokuratura stěžovala, že opoziční představitel nedodržoval předchozí nařízení neopouštět ruské hlavní město. Obává se také, že by Udalcov mohl uprchnout. Ode dneška se může stýkat pouze se členy své rodiny, s advokáty a vyšetřovateli.
Představitel Levé fronty Udalcov patří mezi nejznámější postavy opozice od konce roku 2011, kdy se rozhořely masové demonstrace proti výsledkům parlamentních voleb, které stvrdily dominantní postavení postavení prokremelských formací na politické scéně.
Udalcov i někteří další opoziční činitelé čelí obvinění v souvislosti s protesty z května loňského roku, které vyústily ve srážky s policií. Může být stíhán mimo jiné za to, že připravoval demonstrace údajně za peníze ze zahraničí. V případě odsouzení mu hrozí až deset let vězení.
Při květnových demonstracích v Moskvě bylo zraněno třicet policistů a několik desítek účastníků protestu na Blatném náměstí nedaleko Kremlu. Zatčeno bylo kolem 400 opozičních aktivistů. Devatenáct z nich bylo posléze obžalováno z výtržnictví, kromě Udalcova i známý bloger Alexej Navalnyj. Obviněným hrozí až deset let vězení.
Navalnyj byl obviněn z finančních podvodů a praní špinavých peněz. Spolu s ním byl obviněn i jeho bratr Oleg. Bratři se měli údajně dopustit zpronevěry 16 milionů rublů. Opozičník obvinění odmítá jako vykonstruované. V době, kdy vyšetřovatelé blogera obvinili, bylo v jeho bytě nalezeno odposlouchávací zařízení a sledovací kamera.
Sebevražda v Amsterodamu, hladovka, Sibiř
Opoziční aktivista Alexandr Dolmatov, který po loňských demonstracích uprchl před zatčením do Nizozemska a neúspěšně tam žádal o politický azyl, v lednu spáchal sebevraždu v amsterodamském uprchlickém středisku. Podle mluvčí nizozemské policie místní úřady žádost ruského emigranta „po pečlivé úvaze“ zamítly. Mrtvý po sobě zanechal dopis, z něhož prý vyplývá, že důvodem jeho činu nebyla hrozící deportace do Ruska, ale osobní důvody.
Další zadržený opoziční aktivista Leonid Razvozžajev byl přepraven z Moskvy do vazební věznice u Irkutska na Sibiři, přestože podle jeho advokáta Dmitrije Agranovského má vážné zdravotní potíže. Razvozžajev byl obviněn z přípravy masových nepokojů v Rusku za peníze gruzínských politiků.
Razvozžajev je navíc podezřelý „z nelegálního překročení hranic“, protože ještě dříve se snažil získat azyl na Ukrajině, odkud ho zřejmě unesla zpět do vlasti tajná služba. A dále ho vyšetřovatelé podezřívají z účasti na loupeži kožešinových čepic.
Další stíhaný aktivista dvaapadesátiletý Sergej Krivov protestoval proti vazbě hladovkou. Během měsíce ztratil údajně 17 kilogramů váhy. V kauze květnových nepokojů na moskevském Blatném náměstí padl zatím jediný verdikt. Opozičník Maxim Luzjanin, který se podle vyšetřovatelů ke svým činům plně doznal, byl odsouzen ke 4,5 roku vězení.
„Státní převrat“ je prý řízen z Gruzie
Vyšetřování údajného podněcování povstání proti prezidentu Putinovi je provázeno četnými raziemi. Vlna pronásledování opozičních činitelů začala poté, co polostátní televize NTV v říjnu odvysílala snímek Anatomie protestu-2, podle kterého se údajně Udalcov, Razvozžajev a Konstantin Lebeděv domlouvali s Gruzíncem blízkým protiruskému prezidentu Michailu Saakašvilimu na financování masových nepokojů a státního převratu v Moskvě.
Udalcov je přesvědčen, že úkolem vyšetřovatelů je jakýmikoli prostředky získat údaje o tom, že on, Razvozžajev a Lebeděv chystali nepokoje, vyzývali k nim a organizovali skupinové výjezdy aktivistů. „Doufám, že se vyšetřovatelům nepodaří zastrašit naše kolegy a uvést je v omyl, aby poskytli lživé údaje,“ řekl Udalcov.
Skupina dalších opozičních aktivistů, mezi něž policisté řadí Taisiji Alexandrovovou, Annu Kornilovovou a Jurije Nabutovského, se měla v „uchvácení moci“ cvičit letos na jaře na semináři uspořádaném v Litvě.
Za demonstraci 300 tisíc rublů pokuty
Poslední velké demonstrace se v Rusku uskutečnily v polovině ledna proti zákonu zakazujícímu adopce ruských dětí do USA. Protest svolala opozice vůči vládě prezidenta Vladimira Putina.
Za mrazivého dne se podle policie shromáždilo 7 000 lidí, Sergej Udalcov však tvrdil, že jich přišlo 30 až 50 tisíc. Rusko v prosinci zakázalo adopce svých dětí Američany. Jde o odvetu za americký zákon, který uvaluje sankce na ruské úředníky, policisty a soudce zapletené do porušování lidských práv. Menší opoziční shromáždění se konala i v dalších městech, v Petrohradu, Jaroslavli, Tomsku a Jekatěrinburgu.
Opozice se snaží oživit protestní hnutí proti režimu Vladimira Putina, jež vzniklo po parlamentních volbách v prosinci 2011, které byly podle opozice i pozorovatelů poznamenány rozsáhlými podvody. Protesty však v poslední době ochabují kvůli rozdrobenosti opozice a silné represi vůči jejím představitelům.
Zájem o protesty poklesl i kvůli represivním zákonům a riziku zatčení, které odrazují zejména mladé rodiče, studenty a státní zaměstnance. „Protidemonstrační“ zákony trestají účast na nepovolených demonstracích pokutou až 300 tisíc rublů (zhruba 190 tisíc korun).
Nejsledovanějším protestem proti režimu Vladimira Putina v loňském roce byla „punková modlitba“ skupiny Pussy Riot. Dvě mladé ženy dostaly loni v srpnu dvouletý trest za to, že ve významném moskevském chrámu v době před prezidentskými volbami zazpívaly protestsong „Bohorodičko, vyžeň Putina!“. Jedna byla odsouzena podmíněně. V pražské galerii MeetFactory probíhá v současnosti výstava ruského politického umění pod názvem Pussy Riot a ruská tradice uměleckého vzdoru.